„Lidé sem přicházejí z daleka, z Austrálie, z Nového Zélandu nebo z Chile,” chlubí se průvodce turistů Aman Amanov. Městečko leží asi 480 kilometrů severně od turkmenské metropole Ašgabatu. Bývalá bašta muslimské dynastie Chórezmů byla vystavěna na rozvalinách mocné Seldžucké říše.

Minaret ve městě Kunja-Urgenč

Minaret ve městě Kunja-Urgenč

FOTO: Profimedia.cz

Ačkoli městečko Kunja-Urgenč srovnala v roce 1221 se zemí Čingischánova armáda, zůstalo jednou z hlavních etap Hedvábné stezky a turistů ve Střední Asii. Než ale mohou turisté Kunja-Urgenč obdivovat, musejí nejprve překonat úklady turkmenské byrokracie. Bývalé sovětské republice vládne železnou rukou prezident Gurbanguli Berdymuhamedov. Jde o jednu z nejvíce izolovaných zemí světa a o jednu z nejchudších v regionu.

Mauzoleum ve městě Kunja-Urgenč

Mauzoleum ve městě Kunja-Urgenč

FOTO: Profimedia.cz

Aby turista mohl vkročit na turkmenskou půdu, má dvě možnosti: buď získat tranzitní vízum na pět dní, což je vzhledem k velikosti území málo, nebo turistické vízum, které ho zavazuje, aby využíval jen služeb průvodce pověřeného úřady. „Turkmenské vízum bylo nejnepřístupnější ze všech," stěžuje si turistka Charlie Grossová, která strávila půl dne na úřadech, když chtěla v roce 2012 vstoupit do Turkmenistánu z Ázerbájdžánu.

Grossová se účastní Rallye mongol, což je automobilový závod na 10 000 kilometrů, pořádaný ve prospěch humanitárních organizací. S desítkami dalších turistů vyrazila ze západní Evropy s cílem dostat se do Mongolska. „Lidé jsou tam báječní, cestou nám všude nabízeli melouny," citovala ji agentura AFP. „V každém okamžiku tam jste ale konfrontováni s neoblomnou byrokracií," říká.

Dobrodruhy láká Brána do pekla

Podle posledních dostupných údajů z Turkmenistánu z roku 2005 navštíví Kunja-Urgenč ročně na 3000 zahraničních turistů. To je velmi málo ve srovnání s tím, že tuto lokalitu ročně zhlédne 200 000 Turkmenů.

Do celého Turkmenistánu podle zdroje z vládního výboru pro turistiku přijede ročně 12 000 až 15 000 turistů z více než 50 zemí, sotva o něco více než za sovětských časů. Turkmenistán má pět miliónů obyvatel. Turkmenská vláda však ujišťuje, že chce rozvíjet turistiku podél Hedvábné stezky, jejíž nejslavnější města, jak je Samarkand, Buchara a Chiva, leží v sousedním Uzbekistánu.

Turkmenistán je významným vývozcem zemního plynu, nyní ale trpí poklesem cen této suroviny. Proto hledá nové zdroje deviz, zejména v oblasti turistiky. „Máme vůči našim předkům povinnost nejen zachovat bohatství, ale také je co nejvíce zpřístupnit ostatnímu světu," řekl prezident Berdymuhamedov v poselství citovaném v brožuře pro turisty.

Systém víz je jedním z nejsložitějších na světě

Ale jak zdůrazňuje expert na Střední Asii na Glasgowské univerzitě Luca Anceschi, jen otevřenější Turkmenistán může doufat, že se stane vyhledávanou turistickou destinací. Systém turkmenských víz je podle něho jedním z nejsložitějších na světě. „Narušení izolace země mohou veteráni turkmenského režimu posuzovat jako zdroj nestability," uvádí.

Turkmenistán chce ale rozvíjet turistiku určenou milovníkům silných zážitků a přírody, a také lákat turisty na svou Bránu do pekla — obrovský kráter chrlící už přes 40 let oheň uprostřed pouště Karakum. Počet turistů toužících spatřit tento úžasný jev i přes byrokratické překážky stále roste.