„Průvod vyrazí ve 14 hodin od shromaždiště u vodárny,“ uvedl abertamský starosta Zdeněk Lakatoš. „Pozvali jsme celou řadu hornických spolků z širokého okolí i Německa, takže doufáme, že v průvodu k dolu půjde celá řada horníků v uniformách. V jejich čele pojede jeden z místních občanů v roli sv. Mauritia na koni v kostýmu římského vojáka. Podle počasí půjdeme k dolu ten jeden a půl kilometru po silnici nebo po cestě. Měli bychom tam být během 20 minut,“ popisoval Lakatoš.

Přímo u Mauritia bude provoz pro veřejnost zahájen. „Nečekejte žádné velké proslovy, jen pár slov,“ uvedl Lakatoš. „Připravené zde budou stánky s kávou, pivem a buřty – prostě klasika. Povídat si budeme o historii dolu a hornictví v regionu, pěvecký sbor je připraven zazpívat tradiční hornické písně a od 16 hodin bude až do večera hrát country kapela Bankrot,“ pokračoval starosta.

Připraveny jsou i první prohlídky dolu. „Jediný problém, který může nastat, že se ne všichni ten den podívají dolů do dolu. Kvůli bezpečnosti je počet lidí v jednotlivé prohlídce omezený. Na místě ale už bude fungovat rezervační systém, takže se bude možné objednat na některý z termínů o víkendu,“ uvedl Lakatoš s tím, že Mauritius bude otevřený na začátku každý den včetně pondělí od 10 do 17 hodin.

Výsledek obřího úsilí

„Vstupné jsme ještě přesně nestanovili, ale mělo by se pohybovat kolem 130 korun,“ dodal. Prohlídková trasa začíná v dřevěné chatě se zázemím na ocelovém schodišti, které je vestavěné do těžební jámy dolu Mauritius do hloubky 17 metrů pod zemí. Ještě před sestupem ale návštěvníci vyfasují holínky, pláště a baterky. Po sestupu do hloubky těžní jámou narazí po zmiňovaných 17 metrech na vodorovnou štolu Kryštof.

Štola Kryštof je úzká jen asi půl metru, vysoká dva tři metry a dlouhá přibližně 350 metrů. Tudy vede další trasa, která ale není průchozí, takže stejnou štolou se pak návštěvníci vracejí. Na cestě je několik zastavení s cedulemi, které nabízejí informace o štole a dobývání cínu. Na několika místech s odbočkami štol jsou po trase umístěny figuríny, které názorně předvádějí, jak se ruda těžila.

Na konci štoly čeká na návštěvníky perla prohlídky, tedy dóm. Je vysoký 15 až 25 metrů a dlouhý až 60 metrů. Ručně vytesaný prostor v hornině je vskutku monumentální. Vypovídá o neskutečném úsilí předků, kteří ručně dokázali nemožné.

„To ale není všechno, protože pod štolou Kryštof jsou ještě další štoly a mnohem větší dómy. Velké třeba jako stadión,“ popsal před časem starosta, podle kterého město připravuje dokumentaci, aby byly zpřístupněny do pěti šesti let i další části komplexu dolu Mauritius.

Poprvé se o cínovém dole na Hřebečné psalo v roce 1541. „A pak se tady tři sta let nepřetržitě těžilo,“ poznamenal Lakatoš a připomněl, že důl spolu s ostatními montánními památkami v Krušných horách usiluje o zápis na seznam UNESCO.

Náklady na zpřístupnění Mauritia dosáhly zhruba 7,3 miliónu korun, přičemž většina z nich byla hrazena z unijních dotací.