Italské městečko Graun, respektive jeho obyvatele, postihl v polovině minulého století smutný osud. Vše začalo tím, že do oblasti, která leží na samém severu Itálie poblíž hranic s Rakouskem a Švýcarskem, přišla velká energetická společnost vytěžovat přírodní bohatství.

K činnosti této společnosti však byla potřeba přehrada. A tak byly koncem července 1950 hektary úrodné půdy a více než 160 domů pohřbeny pod vodou.

Obyvatelům, kteří se museli odstěhovat, vyplatila společnost jen symbolické odškodné. Někteří se odstěhovali pryč, jiní jen o kus dál, přesněji řečeno výš. Jejich potomci tam žijí dodnes.

V hledáčku turistů

Věž kostela pocházejícího ze 14. století zůstala tím jediným, co z města vystupuje nad hladinu. Stala se zajímavou turistickou atrakcí. Lidé k ní plují na loďkách, fotí se u ní... Možná alespoň někteří z nich na okamžik pomyslí na to, kolik vzpomínek a příběhů zůstalo spát na dně tohoto uměle vytvořeného jezera.

Legenda praví, že v zimě, kdy se po zamrzlé hladině dá ke kostelní věži dojít pěšky, je možné slyšet zvony. Možné to je však jen těžko. Zvony byly z věže odvezeny týden před zatopením města.