Ze zápolení původně 1200 měst z celkem 220 zemí, která byla přihlášena v roce 2012, vypadla letos v červenci Praha, dvě kola před finále. Mezi 14 finalistů se sice probojovala i tři evropská města, Barcelona, Londýn a Reykjavík, americké Chicago a také australský Perth, nicméně ve finále je „převálcovala” města s nálepkou „třetího světa”.

Durban, JAR

Durban, JAR

FOTO: Profimedia.cz

Jde o třetí a podle organizátorů i poslední celosvětové hlasování. Před sedmi lety se v rámci tohoto projektu rozhodovalo o sedmi divech světa, v roce 2011 pak o sedmi přírodních divech.

Bejrút, Libanon

Bejrút, Libanon

FOTO: Profimedia.cz

La Paz, Bolívie

La Paz, Bolívie

FOTO: Profimedia.cz

Nadace prý chce tímto zápolením rozvinout debatu o urbanistickém plánování, řízení měst, cestovním ruchu a architektuře v situaci, kdy poprvé v dějinách lidstva žije většina světové populace ve městech. Hlasovat se vedle internetu mohlo také po telefonu.

Dauhá, Katar

Dauhá, Katar

FOTO: Profimedia.cz

„Mediální povyk”

Už při prvním hlasování o sedmi divech světa se od ankety jako „mediálního povyku” distancovala Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), spravující respektovaný seznam světového dědictví.

Kuala Lumpur, Malajsie

Kuala Lumpur, Malajsie

FOTO: Profimedia.cz

Experti kritizovali také způsob hlasování, který nedovoluje hlasovat lidem bez přístupu k internetu či bez mobilního telefonu. Zvolené hlasování podle kritiků skýtá možnosti zneužití kvůli komerčnímu lákání turistů. To se prý také projevilo v hlasování miliónů Brazilců, Indů, a hlavně Jordánců, kteří dokázali zaregistrovat dvakrát více hlasů, než čítá celá populace pouštního království.

Vigan, Filipíny

Vigan, Filipíny

FOTO: Profimedia.cz