Na seznam míst majících význam pro celé lidstvo, přibyly také například jeskyně s nástěnnými malbami ve Francii, kulturní krajina vinic v italském Piemontu či turecké historické město Pergamon. Počet chráněných míst se tak zvýšil na 1010.

Bažinatá oblast vnitrozemské delty řeky Okavango na severozápadě Botswany je známá svou druhovou pestrostí. Je domovem mnoha ohrožených druhů, především gepardů, bílých a černých nosorožců a lvů. Z přírodních památek se v pondělí na seznam UNESCO dostal ještě Himálajský národní park nebo Bělověžský prales na polsko-běloruských hranicích.

Jeskynní poklady minulosti

Seznam rozšířily také dvě prehistorické památky. Chauvetova jeskyně ležící nedaleko francouzského městečka Vallon-Pont-d’Arc v departementu Ardéche skrývá nástěnné malby mamutů, otisky lidských nohou a tvary vyřezané přímo do vápencové skály staré zhruba 30 000 let. Jedná se prý o nejlépe dochované pravěké nástěnné umění na světě. Dalším pozůstatkem činnosti pravěkých obyvatel Země jsou hliněné valy v Poverty Pointu v USA.

Starobylou středomořskou kulturu na seznamu UNESCO nově reprezentují jeskyně s pozůstatky lidské činnosti u izraelské vesnice Bejt Guvrin a památky v okolí města Pergamonu, jednoho z center vzdělanosti helénského světa. Kulturní krajinu formovanou člověkem pak nově zastupují třeba okolí tureckého města Bursa jako kolébka Osmanské říše či viniční krajina severoitalského Piemontu.

Jednání organizace UNESCO v katarské metropoli Dauhá probíhá již od 15. června a skončí ve středu. Její zástupci rozhodují o 40 návrzích na zápis. Kromě zmiňovaných památek se v minulých dnech na seznam dostaly také Korbejské opatství na západě Německa, citadela v iráckém Irbílu nebo síť inckých stezek Qhapaq ňan vedoucí napříč Jižní Amerikou.

Kontroverze vyvolal hlavně zápis palestinské vesnice Battír s unikátním systémem k zavlažování terasovitých polí. Izraelci kolem ní totiž chtějí vést jeden z úseků bezpečnostní bariéry kolem Západního břehu.