Brdy jsou lákadlem nejen pro turisty, kteří rádi relaxují v přírodě, ale rovněž pro milovníky bicyklů či jezdectví. Trasy, lesní i polní cesty, jsou všem dostupné už od vlaku či autobusu. Kdo bude mít cestu po červené nebo zelené značce, případně po mníšecké cyklotrase, může se zastavit na Skalce.

Poustevna je přechodné sídlo kardinála Miloslava Vlka.

Poustevna je nejspíš přechodným sídlem kardinála Miloslava Vlka.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Zpoza lesů návštěvníky jako první přivítá poustevna, která stejně jako další objekty na Skalce sloužila mnichům. Postavena byla v roce 1694 architektem Kryštofem Dietzenhoferem, majitelem je nyní Arcibiskupství pražské. Poustevna údajně slouží jako přechodné sídlo kardinála Miloslava Vlka.

Od nejvyššího bodu Skalky vás dolů provede křížová cesta doplněná s malým rybníčkem. Pro mnohé je důležitým milníkem domek s občerstvením s možností si opéct buřty či vychutnat zlatavý mok a posilnit se na další cestu. Místo nabízí také nádherný výhled do údolí Mníšku.

Nejen pivo a limonádu. Můžete si opéct i párky.

K chuti nejen pivo a limonádu. Můžete si opéct i buřty.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

V okolí Mníšku se odjakživa těžilo všechno, co šlo. Od zlata, které tam dolovali už ve středověku, přes uran, železo, rudu a další kovy. Právě těžba rudy tam byla v roce 1966 ukončena.

Výstavy v klášteře 

Nicméně vydejme se od občerstvení až na samý okraj Skalky, kde se tyčí kostel sv. Máří Magdaleny, klášter a zbytky hájovny. Kostel s klášterem a poustevnou dal na konci 17. století postavit Ignác Engel z Engelsflussu, který má na svědomí rovněž stavbu míšenského zámku.

V areálu je i rybník a křížová cesta.

V areálu je i rybník a křížová cesta.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Návrhu se opět ujal architekt Dietzenhofer. Pro areál byl dokonce vykácen kus lesa a založeno pole. Klášter s kostelem byl nejprve určen pro benediktýny, kteří se ho ale nikdy neujali. Od roku 1762 se tak o komplex budov staral řád františkánů. Klášter byl od roku 1989 do roku 2006 postupně obnovován. Pořádají se v něm výstavy a koncerty.

Klášter byl původně určen pro benediktýny.

Klášter byl původně určen pro benediktýny.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Za prohlídku určitě stojí také ruiny hájovny, která je hned vedle kláštera. Střední část domu sloužila jako černá kuchyně, kde se vařilo na otevřeném ohni. Kouř odsud vycházel ven velkým otevřeným komínem.

Zbytky hájovny s kuchyní

Zbytky hájovny s kuchyní

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Po prohlídce celého areálu je možné využít načerpanou energii k „seběhnutí“ kopce do Mníšku pod Brdy. Středem pozornosti pětitisícového města je zámek, na jehož místě stával okolo roku 1348 hrad. Přestavba na zámek probíhala asi o 150 let později, kdy ho získali Vratislavové z Mitrovic.

Zámecká paní — fotografka

Zámecká zahrada je skromnější, ale zato perfektně upravená. Procházkou lze pokračovat kolem zámeckého rybníku, který je nedaleko. Pozdně renesanční zámek se třemi věžemi má jedno nádvoří a dva prohlídkové okruhy.

V zámeckých pokojích se návštěvník seznámí s dřívějším životem drobné šlechty, která ovšem dbala nejen na vzhled, ale i funkčnost interiérového vybavení. V téměř dvou desítkách pokojů si přijde na své snad každý.

Zámecké nádvoří

Zámecké nádvoří

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Průvodce vás zavede do dámského pokoje, jídelny, kaple nebo loveckého salónu či pracovny. Prohlídku si zpestříte fotografiemi, které pořizovala jedna z posledních zámeckých paní.

Zajímavostí je mísa, která sloužila jako akvárium bez ryb. Ty byly namalované přímo na porcelánu. Jinou kuriozitu představuje panenka s velkými šaty, pod kterými se schovávala konvice s čajem, aby nevychladl. Zámeckou cenností je například obraz Karla VI. po jeho korunovaci v roce 1723. To je však jen ochutnávka toho, co zámecká expozice v Mníšku pod Brdy nabízí.