Stalin se nebál pouze bomb. Jeho paranoia je patrná i v interiéru. Jsou tam ničím nepokryté parketové podlahy, aby byl slyšet každý krok, kožená pohovka je potažená neprůstřelnou vrstvou. Zapečetěny jsou průchody ve stěnách, bunkry a únikové tunely, které vedly k soukromému přístavu, kde kotvívala vojenská loď. Stalin se uvolnil, až když byla všechna bezpečnostní opatření v chodu.

V hlavním křídle rezidence, do níž uváděl hosty, se nachází kulečník i soukromá promítací místnost, v níž Stalin rád sledoval Chaplinovy filmy a westerny. „Každý v něm vidí něco jiného. Někomu schází, jiní ho považují za tyrana," říká průvodkyně Viktorie Jevsenievová. To, co tu lze spatřit, jistě není určeno těm, kdo chtějí zapomenout na jeho zločiny.

Tágo pro zraněné rameno

U stolu, na němž leží kopie lednového vydání Pravdy z roku 1948, je Stalinova vosková socha. Chybí tu však seznam osob zatčených za čistek v 30. letech, zato je tu sbírka fotografií zachycujících rodinnou pohodu, byť se hovoří o sebevraždě Stalinovy druhé ženy.

Stalinova dača v Soči

Stalinova dača v Soči.

FOTO: Profimedia.cz

Kulečníkový stůl byl podložen, aby mohl Stalin snadněji vyhrávat. Používal tágo speciálně upravené tak, aby vyhovovalo jeho zraněnému rameni.

Voda v bazénu jen do výše ramen

Návštěvník si může zkusit zahrát za poplatek několika set rublů. Je zde také krytý bazén s mozaikami na stěnách. Stalin si do něj nechával napustit slanou vodu do výšky ramen, protože neuměl plavat. Rád se v ní procházel.

V obytné části objektu jsou místnosti pro stráže, Stalinovu manželku a děti a jeho vlastní ložnice. Ještě donedávna si ji mohli návštěvníci pronajmout za rozumnou cenu 1400 rublů (800 korun). Teď se ale tato část renovuje.

Stalinova dača v Soči

Stalinova dača v Soči

FOTO: Profimedia.cz

Nejmenovaný podnikatel si sídlo pronajal od vlády. Neví se, zda proto, aby zachoval Stalinovo dědictví, anebo proto, že sází na budoucí velký zájem o pobyty. Otázka: „A kdo má zájem spát ve Stalinově ložnici?” průvodkyni zaskočí. „Někteří mají,” odpovídá, když vede návštěvníky dále na verandu, na níž Stalin snídával pohankovou kaši s vejcem vařeným natvrdo.

Špičky stromů nechal uříznout

Špičky stromů před verandou bylo třeba uříznout, aby měl Stalin výhled na moře. Ve velké jídelně se prostírá k recepci, na níž jsou pozváni sponzoři olympiády. S neozdobenými dřevěnými stěnami místnosti kontrastují židle potažené hedvábím. Rezidence má dělat dojmem střídmosti. Stalin zde jídal, spával a sledoval filmy v dobách, kdy milióny Rusů a Ukrajinců umíraly hladem a chřadly v pracovních táborech.

Stalinova dača v Soči

Stalinova dača v Soči.

FOTO: Profimedia.cz

To, že zde nejsou koberce, výzdoba a malby, podporuje vyprávění o Stalinovi jako prostém muži. Posiluje to i pocit, který dle průzkumů mezi Rusy roste, totiž že Stalin navzdory své brutalitě symbolizuje čistší dobu, než je současná putinovská éra korupce.

Stalinovo letní sídlo opravdu do současného Ruska nezapadá. Stalin zde pobýval ve 30. letech až do června 1941, kdy Německo porušilo pakt Molotov–Ribbentrop a napadlo Sovětský svaz. Stalin válku vedl z Moskvy a do Soči přijel až v létě 1945. Po jeho smrti roku 1953 neměl nikdo o sídlo zájem, takže se nepoužívalo. Straničtí funkcionáři tam začali jezdit až v 70. letech.

Německo symboly zničilo

Nejezdili tam ale nejvyšší představitelé Sovětského svazu ani Ruska. Z hlav států tam byl pouze běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Německo se v případě Hitlerovy letní rezidence Berghof v Bavorsku zachovalo jinak. Veškeré fyzické připomínky Hitlera byly zničeny, aby nemohly sloužit jako lákadlo pro návštěvy neonacistů. Kdyby tomu tak nebylo, našli by se snad dnes zájemci o pobyt ve vůdcově ložnici?

Stalin chtěl ze Soči vybudovat odpočinkové místo pro sovětskou elitu, avšak ve městě ho nic nepřipomíná. Po rozpadu Sovětského svazu se zde udržela jedině Leninova socha. Na okraji Soči má sídlo současný prezident Vladimir Putin. Ačkoli průzkumy ukazují, že přibývá lidí nakloněných Stalinovi, Putin zdůrazňuje, že v dnešním Rusku žádný stalinismus neexistuje.

Na masakr nezapomněli

Na tento měsíc připadá také 70. výročí Stalinova rozkazu k deportaci 700 tisíc Čečenců a Ingušů z Kavkazu na Dálný východ. Čtvrtina z nich byla zvražděna při deportaci a ti, kdo přežili, se mohli vrátit domů až v 50. letech. Potomci těchto lidí se nyní hlásí k teroristické organizaci, která hrozí útoky v době olympiády.