Neuschwanstein, Německo

Bavorský Neuschwanstein, nedaleko města Füssen, platí za jeden z nejromantičtějších zámků světa, ať už se na něj díváte ve světle zapadajícího slunce, nebo v pravé poledne. Jeho historie ovšem příliš idylická není. Stavbu nechal v druhé polovině 19. století vybudovat psychicky labilní král Ludvík II. Bavorský, který se tu schovával doslova před celým světem. Kromě něj tu smělo pobývat jen služebnictvo.

To ale nic nemění na půvabu této rozlehlé stavby vyčnívající z hustých lesů. Silueta zámku Neuschwanstein inspirovala mimo jiné také legendu animovaných pohádek Walta Disneyho. V průběhu sezóny zámek zpřístupněný veřejnosti po 2. světové válce navštíví denně až několik tisíc turistů. Uvnitř mohou obdivovat například sál napodobující interiér istanbulského chrámu Hagia Sofia.

Tádž Mahal, Indie

Výstavba úchvatného Tádž Mahalu v indickém městě Ágra trvala déle než 20 let a pracovaly na ní ruce zhruba dvaceti tisíc dělníků. Obří stavba vznikla v polovině 17. století na přání mughalského vládce Šáhdžahána, kterému zemřela milovaná žena.

Tádž Mahal osvěcují teplé tóny právě zapadajícího slunce.

Tádž Mahal osvěcují teplé tóny právě zapadajícího slunce.

FOTO: Profimedia.cz

Monumentální mauzoleum má navždy připomínat jeho lásku i žal. Už po tři dekády je 73 metrů vysoká budova, jejímž hlavním stavebním prvkem byl mramor, na seznamu UNESCO. Podle polohy slunce na obloze se během dne mění její zbarvení. Bývá narůžovělá, sněhově bílá i zlatavá.

Alhambra, Španělsko

Na jih Španělska, konkrétně do města Granada, míří tisíce turistů proto, aby spatřili středověký palácový komplex Alhambra rozkládající se na ploše asi 142 tisíc metrů čtverečních. Areál, jehož stavba probíhala zejména ve 13. a 14. století, je obehnán zdmi z pálených cihel. Po obvodu lze napočítat také 13 věží.

Stín i zlatavé paprsky slunce pomalu mizícího z oblohy kreslí na zdi palácového komplexu Alhambra.

Stín i zlatavé paprsky slunce pomalu mizícího z oblohy kreslí na zdi palácového komplexu Alhambra.

FOTO: Profimedia.cz

Alhambra má za sebou bohaté dějiny plné pomyslných kotrmelců. Kromě různých přestaveb a bourání, byl komplex málem vyhozen do povětří. Jeho zničení měl v plánu francouzský vojevůdce Napoleon I. Bonaparte. Jeho plány ale nakonec zmařil voják, který výbušninu zneškodnil. Díky tomu se o desítky let později mohla tato památka stát jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů Španělska.

Hagia Sofia, Turecko

Přes 50 metrů vysoká byzantská perla tureckého Istanbulu se nazývá chrám Boží moudrosti neboli Hagia Sofia. O tom, že se jedná o světově významnou sakrální památku, svědčí zápis chrámu na seznam UNESCO. K tomu došlo v roce 1993.

Hagia Sofia v Istanbulu pod zamrečeným nebem a oranžovou září slunečních paprsků.

Hagia Sofia v Istanbulu pod zamračeným nebem a oranžovým slunečním „reflektorem”.

FOTO: Profimedia.cz

Dříve křesťanský svatostánek přestavěli Osmané v polovině 15. století na mešitu. Už 80 let je z chrámu Hagia Sofia muzeum. Ještě dnes je ale předmětem bouřlivých diskuzí zástupců islámu a křesťanství. Ve vzduchu tedy visí otazník, zda stavba v budoucnu opět nezačne sloužit náboženským účelům.