Nejvyšší české hory se záhy staly vyhledávaným a populárním cílem průkopníků českého lyžování. Dokladem toho je i skutečnost, že už na sklonku 19. století se začaly objevovat hlasy požadující založení lyžařského svazu. Tato myšlenka došla naplnění roku 1903 v Jablonci nad Jizerou, kde byl založen Svaz českých lyžařů.

Kam rozvoj lyžařského sportu v Česku za více než 110 let své existence dospěl, nejlépe ilustrují samotná krkonošská střediska. Vleky a lanovky, umělé zasněžování, noční, ale hlavně denní lyžování podpořené nespočtem doplňkových služeb.

Mezi největší krkonošské skiareály patří Pec pod Sněžkou, Černá hora v Janských Lázních, Špindlerův Mlýn, Rokytnice nad Jizerou, Harrachov. Na paty jim šlapou menší, nicméně rovněž špičkově vybavená střediska v čele s Horní Malou Úpou, Mladými Buky či Prkenným Dolem u Žacléře.

Trendem posledních let je propojování jednotlivých center včetně možnosti nákupu skipasů platících ve všech částech resortu. Na západě Krkonoš se takto propojila ve Skiregion střediska v Harrachově, Rokytnici nad Jizerou, Pasekách, Rejdicích a Příchovicích. Obdobně vznikl Skiresort Černá hora – Pec, sdružující střediska v Janských Lázních, Peci pod Sněžkou, Černém Dole, Velké Úpě a Svobodě nad Úpou.

Lyžování na Čerťáku

Lyžařským střediskům západních Krkonoš vévodí co do velikosti i délky sjezdovek a nabízených služeb skiareál na Čertově hoře v Harrachově. „Vyhovuje mi, že se dají sjezdovky kombinovat, není nutné pilovat stále jednu trasu. A kromě vleků tu jsou i dvě lanovky, což oceňuje dcera, která má snowboard, a proto preferuje radši lanovku před vlekem,“ svěřila se Martina Frolíková z Hradce Králové.

Právě snowboardisté ocení, že jim Harrachov jako jedno z mála krkonošských zimních středisek umožňuje přístup na všechny sjezdovky. Ve správě Sportovního areálu Harrachov se lyžuje na sjezdovkách všech druhů obtížnosti o celkové délce přes sedm kilometrů.

Dvě střediska v Rokytnici

Skiareál v Rokytnici nad Jizerou tvoří dvě části – skiareál Horní Domky na jižních svazích Lysé hory a skiareál Studenov. Najdeme tu hned dvě čtyřsedačkové lanovky (obě v areálu Horní Domky) a 10 lyžařských vleků. Lanová dráha na Lysou horu přitom vede do nadmořské výšky 1315 metrů nad mořem.

„Areál je oblíbený především pro velkou různorodost a rozlehlost sjezdových tratí, které dosahují celkové délky 14,4 kilometru a místy šířky až 100 metrů,“ shodují se provozovatelé ze společnosti Spartak Rokytnice. Pro příznivce snowboardingu je k dispozici snowpark, vybavený několika skoky, různými překážkami a malým tyčovým vlekem.

Skiareál Studenov ležící ve výšce 620 až 933 metrů nad mořem je oblíbený pro své mírné a poměrně široké svahy, které vyhovují především rodinám s dětmi a snowboardistům. Jsou zde dva kotvové vleky, poma a dětský tyčový vlek.

Nejvýše položený skiareál

Na opačném konci krkonošského hřebenu nabízí své služby skiareál v Malé Úpě. Stejně jako v minulých letech vsadil na budování pověsti coby rodinného střediska. Díky své poloze kolem tisíce metrů nad mořem je současně nejvýše položeným střediskem Krkonoš. Tvoří ho dvě běžecké tratě a skoro čtyři kilometry sjezdovek s až kilometrovou délkou a náročností od lehké po středně obtížnou.

„Pro rodiny s dětmi jsme letos připravili nové, výhodnější časové skipasy včetně přenosných pro rodiče s nelyžujícími dětmi,“ pochlubil se Martin Buček ze společnosti SKiMU. Otevřeno je tady do 22 hodin. Pohyb po areálu pak celý den usnadňují dvě linky skibusů, které jsou pro lyžaře zdarma.

Za lyžováním do muzea

I ten nejvášnivější lyžař nevydrží brázdit sjezdovky od rána až do večera sedm dní v týdnu. Pokud chce strávit chvíle odpočinku přece jen trochu aktivněji, může se vypravit do některého z krkonošských muzeí. Ve většině z nich je alespoň část expozice věnovaná historii lyžování v horách.

Nejobsažněji je pojata expozice Krkonošského muzea v Jilemnici, kde byla v sálech zrekonstruovaného bývalého panského pivovaru instalována stálá výstava Bílou stopou. Kapitoly z dějin českého lyžování do roku 1938.