Tamní Římsko-německé muzeum ve spolupráci s dalšími vzdělávacími institucemi spustily předloni projekt Colonia 3D, virtuální cesty městem za jeho římských časů, kdy tu kolem roku sto našeho letopočtu žilo na padesát tisíc obyvatel.

„Je to něco jako probuzení zašlých dějin,“ upozorňuje kurátorka Friederike Naumannová. „Nejdůležitější ze všeho je, že jsme přístupní všem lidem a přivítáme kohokoli počínaje školkami a školami a konče našimi nejstaršími návštěvníky. Jsme tu prostě pro každého.“

Římsko-německé muzeum v Kolíně nad Rýnem

Římsko-německé muzeum v Kolíně nad Rýnem

FOTO: Vladimír Plesník, Právo

Víc než pět let skládali archeologové, informatici i designéři kousek po kousku model hlavního města někdejší Dolní Germánie, římské provincie západně od Rýna. „Přesněji řečeno číslice s pomyslnými dílky se zastavila na patnácti miliónech,“ vysvětluje ředitel muzea Marcus Trier. „Odkryli jsme zhruba pět procent. Pokud se nám bude dařit, přidáme v nejbližších letech dalších pět procent.

Mozaika i hrob legionáře bodují

Archeologové tu už více než padesát let vykopávají zbytky římského osídlení. O blahobytu Římanů svědčí tisíce nalezených předmětů. Úžas a obdiv stovek tisíců turistů z celého světa budí zejména pohled velkým oknem věhlasného Římsko-německého muzea v Kolíně. Jen několik metrů pod nimi je dionýská mozaika ze třetího století našeho letopočtu.

Po jejím objevu v roce 1941 vzniklo nad ní a kolem ní celé muzeum. Mozaika má asi 70 čtverečních metrů a tvoří ji nejméně milión kousků vápence, vypálené hlíny a skla. Opilého boha Dionýsa obklopuje Amor a Pan a spousta tanečnic a satyrů, nemluvě o přehlídce vybraných lahůdek. Skvost pokrýval podlahu přepychové římské vily, která stála právě na tomto místě.

Archoelogické nálezy v Kolíně nad Rýnem

Archoelogické nálezy v Kolíně nad Rýnem

FOTO: Vladimír Plesník, Právo

„Mozaika je vlastně hlavním důvodem, proč tu stojí naše muzeum. Odkryli ji za války, když se tu budoval protiletecký bunkr. Po válce bylo rozhodnuto, že mozaika zůstane na místě, kde ji lidé ve 20. století našli, a muzeum se postaví nad ní,“ vysvětluje Friederike Naumannová z Římskoněmeckého muzea.

Marcus Trier dodává, že mozaiku vystavili okamžitě po válce. Kolín nad Rýnem z osmdesáti procent poničily spojenecké bombardéry a jedinečná památka pomohla, aby se jeho otřesení obyvatelé začali znovu zajímat o předlouhé dějiny svého města.

Mozaika ovšem není jediné lákadlo, které muzeum nabízí. Je tu i další poklad – opravený hrob římského legionáře Lucia Publicia z roku 40 našeho letopočtu, jedna z nejvýznamnějších římských hrobek na sever od Alp.

Metro dalo věci do pohybu

Kolínské muzeum vyrostlo kolem atria ve stylu římské vily hned vedle proslulé katedrály, která po válce zůstala stát uprostřed trosek zničeného města. Ve sbírkách muzea hraje významnou roli sklo – v antických hrobech v okolí Kolína spočívaly tisíce nádob, jejichž jemné zdobení přináší nepřehlédnutelný důkaz o mimořádných schopnostech římských sklářů. Zdejší sbírka starověkého skla patří k největším na světě.

Víc než pět let skládali archeologové, informatici i designéři model hlavního města někdejší Dolní Germánie.

Víc než pět let skládali archeologové, informatici i designéři model hlavního města někdejší Dolní Germánie.

FOTO: www.koeln.de

Jen o několik kroků dál čeká návštěvníky muzea další atrakce v podobě šperků z časů antického Říma a raného středověku. Marcus Trier vysvětluje, že tyto exponáty opustily Kolín, Porýní a další lokality po celé Evropě.

Archeologové se v Porýní činí už více než sto let. Jejich vykopávky zahrnují více než tisíc římských hrobů. Sto padesát z nich bylo objeveno poměrně nedávno uprostřed Kolína. Když se tu v posledních deseti letech budovala nová podzemní dráha, archeologové našli asi dva a půl miliónu pozoruhodných historických objektů. I ty nejmenší střepy hliněného nádobí pečlivě prozkoumali, vyfotografovali a roztřídili.

Návštěvníci Římsko-německého muzea se prostředníctvím 3D přenesou o dva tisíce let zpátky.

Návštěvníci Římsko-německého muzea se prostředníctvím 3D přenesou o dva tisíce let zpátky.

FOTO: www.koeln.de

Zájmy archeologického výzkumu se pochopitelně často střetávají s plánováním rozvoje moderního města. Když kolínští stavitelé vykopou sebemenší úlomek hliněné nádoby, musí podle zákona okamžitě zastavit práci, dokud odborníci nerozhodnou o historickém významu dané lokality a konkrétního nálezu. Plánovači města, stavební firmy a architekti si už na tuto praxi zvykli a většinou jsou ochotni spolupracovat.

I stavební firmy ustoupí. Ale nerady

„Když se má v Kolíně stavět nová budova,“ říká Marcus Trier, „snažíme se co nejdříve informovat úřady o tom, co se dá na daném místě čekat z archeologického hlediska. Stavební firmy se pak dovědí, kdy přesně mohou zahájit tu či onu fázi své práce, což má obrovský význam pro jejich plánování. Stejně důležité je to i pro nás. Obecně se dá říci, že lidé v Kolíně přistoupili na to, že archeologický výzkum je stejně důležitý jako potřeby moderního města.“

Řecká Afrodité se v římské mytologii jmenovala Venuše.

Řecká Afrodité se v římské mytologii jmenovala Venuše.

FOTO: Vladimír Plesník, Právo

Od otevření Římsko-německého muzea v roce 1974 se tu stále konají pozoruhodné výstavy. Kdo se do Kolína vypraví dnes, setká se tam s úplnou rodinou olympských bohů – otcem Diem, matkou Hérou a sourozenci Athénou, Afrodítou a Apollónem.

„Výstava Návrat Bohů sem přišla z Berlína,“ vysvětluje Friederike Naumannová. „Po sjednocení Německa začala spolupracovat muzea v bývalém západním a východním Berlíně a pořádají společné výstavy. V jejich sbírkách je neuvěřitelné množství kulturních objektů, které půjčují jiným muzeím po celé zemi.“