Obě města si byla velice podobná. Mají společné dějiny, byla to města královská, oběma k jejich významnému postavení pomohla řemesla a zejména obchod. Úpadek obou způsobila stejná krátkozrakost radních, kteří se vysmáli železnici.

Levoča

Původní město bylo z velké části dílem saských kolonistů, které do kraje pozval uherský král Béla ve 13. století. Opakované požáry však podobu města neustále měnily. Dnešní domy na náměstí mají společné to, že všechny stojí na gotických základech a v jejich podzemí jsou rozlehlé sklepy. V přízemí a v podloubí se obchodovalo, nahoře bydlelo panstvo.

Kromě radnice z poloviny 16. stol. je krásnou ukázkou původní podoby měšťanských domů ten, který patřil Sebastianu Krupkovi a jehož fasádu obnovili v 70. letech minulého století. To podstatné v Levoči jsou unikátní díla řezbáře Pavla. Moc se toho o umělci neví.

Levoča

Levoča

FOTO: Miroslav Šára, Novinky

Není známo jeho příjmení, neví se, odkud přišel. Narodil se někdy ve druhé polovině 15. století, do Levoče přišel v roce 1500 a jeho přítomnost je doložena ještě v roce 1537. Jeho tvorba je zarámována v pozdní gotice, ale Pavel jako by už předjímal příchod renesance. Dřevěné postavy nejsou strnulé, ale často mají veselý nebo pobavený výraz, ve svých dílech pracuje autor s perspektivou a jeho oltáře jsou plné dění.

Nejvýznamnější známé dílo Mistra Pavla, 18,62 metru vysoký dřevěný oltář v kostele sv. Jakuba, je na seznamu světového dědictví UNESCO a je největším dílem svého druhu na světě.

Kežmarok

Spišská města byla i významnými kulturními středisky a centry slovenského vlastenectví a náboženské tolerance. V Kežmarku jsou nedaleko sebe katolické, pravoslavné i protestantské kostely. Kromě Slováků a Maďarů byla v kraji početná německá kolonie a silná židovská obec. Z kostelů je pro návštěvníky nejzajímavější dřevěný protestantský kostel vysvěcený v roce 1717. Je vynikajícím dokladem lidového baroka. Sbírkami na jeho postavení pomohli zejména protestanti ze severní Evropy.

Kežmarok

Kežmarok

FOTO: fotobanka Profimedia

Švédští námořníci měli zavedeno, že odevzdávali část své mzdy na pomoc bratřím ve víře jinde v Evropě. Odtud překvapivé námořnické motivy ve vnitřní výzdobě kostela. Také v Kežmarku je k vidění několik děl Pavla z Levoče. Hospodářskou prosperitu kraje dokumentuje i expozice místního hradu. Je tam doložena existence 42 řemeslných cechů, což je nejvíce po Bratislavě a Košicích.

Tyto tradice se město snaží uchovávat. Každý rok se o druhém červencovém víkendu koná řemeslnický jarmark a každý rok v něm dominuje jedno z tradičních řemesel.