Atmosféra v Kodani, ležící na východě ostrova Sjaelland a z části také na ostrově Amager, bývá více pohodová a nikdo nikam zvlášť nespěchá.

Něžná a smutná, přesto slavná

Začátek povídání o Kodani jsme záměrně pojali ve stylu jednoho z nejslavnějších dánských rodáků – velkého pohádkáře Hanse Christiana Andersena. Přestože o pomyslný titul nejznámější kodaňské památky soutěží hned několik vyhlášených pozoruhodností, snad každý, kdo si v dánském hlavním městě vyšetřil trochu času, spěchá ke vjezdu do přístavu.

Královská garda před palácem Amalienborg připomíná oživlé cínové vojáčky z pohádky Hanse Christiana Andersena.

Královská garda před palácem Amalienborg připomíná oživlé cínové vojáčky z pohádky Hanse Christiana Andersena.

FOTO: Jan Plesník

Bronzovou tvář malé mořské víly odlil v roce 1912 Edward Eriksen podle obličeje baletky Elen Priessové, zatímco při sochání postavy se zhlédl ve své manželce. Zhotovení celosvětově proslulého díla financoval Carl Jacobsen, tehdejší ředitel neméně známého pivovaru Carlsberg.

Dojímavý příběh stvoření s jemnými rysy a rybí ploutví místo nohou, které se obětuje lásce, dokonale odráží Andersenův nelehký život. Osud si s bronzovou pohádkovou postavou pohrává neméně drsně. Vandalové jí uřízli ruku, jindy ji natřeli na růžovo a už dvakrát se ocitla bez hlavy: v obou případech se chybějící část sochy podařilo najít.

Za zábavou do Tivoli

Přímo v centru města, mezi radnicí z červených cihel a hlavním nádražím, se nachází další kodaňská atrakce. Nejstarší zábavní park na světě Tivoli navštívili první zájemci již v srpnu 1843 a dnes je ročně následuje na 4,5 miliónu návštěvníků.

Nečekejte ovšem nafouklou Matějskou. V parku, který ve vegetační sezóně zdobí 400 tisíc květin, se lidé prohánějí na kolečkových bruslích, senioři na lavičkách vzrušeně debatují o krizi a pod korunami mohutných listnáčů neodoláte místním pochoutkám. „Určitě musíte ochutnat sendvič s herynkem nebo dánským sýrem, který je tak zdravý, že si jej nechával letecky dovážet i Michael Jackson,“ tvrdí Sonja Carlsenová, která se do parku vypravila se dvěma malými dětmi.

Proslulý zábavní park Tivoli bývá otevřen od dubna do začátku září. Poté nabízí nejrůznější atrakce až v předvečer dne Všech svatých (Halloween) a o vánočních svátcích.

Proslulý zábavní park Tivoli bývá otevřen od dubna do začátku září. Poté nabízí nejrůznější atrakce až v předvečer dne Všech svatých (Halloween) a o vánočních svátcích.

FOTO: Jan Plesník

Do Tivoli se chodí i za zábavou. Můžete se tady dosyta vyřádit na některé z horských drah včetně dřevěného modelu zprovozněného jen chvilku předtím, než vzrůstem malý bosenský mladík vystřelil v Sarajevu na rakouskouherského následníka trůnu, nebo si vybrat z více než dvacítky kolotočů.

Pokud vás pouťové atrakce přestanou bavit, zajděte na oblíbené představení divadla pantomimy či do vyhlášeného kabaretu, pokochejte se exotickými rybami v místním akváriu nebo zavítejte do světa křivých zrcadel. Posledně jmenované najdete snadno podle hlasitého smíchu dětí i dospělých.

Hans Christian Andersen

FOTO: fotobanka Profimedia

Andersen se nikdy netajil tím, že i přes svou neobyčejnou fantazii našel inspiraci pro některá pohádková vyprávění v exotických stavbách zdobících Tivoli, jako jsou arabský pavilón nebo čínský chrám.

„Tivoli nebude nikdy dokončeno – v Tivoli začíná budoucnost,“ prorokoval zakladatel zábavního parku Georgie Castensen. V jeho případě nebylo rozhodně přání otcem myšlenky.

O králi chytřejším než horákyně

Britští monarchové získali dnešní londýnské sídlo tak, že si jej museli od potomků vévody z Buckinghamu a Normaby koupit. To dánský král Frederik V. šel na věc jinak.

Zimní rezidenci Amalienborg, vlastně rokokový soubor čtyř paláců s dlážděným náměstím uprostřed, si nechal postavit za peníze nejvýznamnějších šlechtických rodů země. Obchod byl překvapivě výhodný pro obě strany. Už tenkrát bylo Dánské království nechvalně proslulé vysokými daněmi – a fikaný panovník je svým sponzorům na čtyřicet let prominul.

Z Nyhavnu vyrážejí vyhlídkové lodě na projížďky Kodaní.

Z Nyhavnu vyrážejí vyhlídkové lodě na projížďky Kodaní.

FOTO: Jan Plesník

Za sněhu i letního horka láká turisty obtěžkané fotoaparáty do Amalienborgu střídání královské gardy ve fešáckých uniformách. Pokud ale chcete zhlédnout korunovační klenoty, musíte se vypravit do podzemní klenotnice dalšího kodaňského královského sídla – paláce Rosenborg.

Dánští panovníci kdysi ovládali kromě vlastní země, Grónska a Faerských ostrovů také Anglii, Norsko, Švédsko, část baltského pobřeží a sever Německa a v třicetileté válce se před jejich pluky oprávněně třásli vládci německých katolických zemí. Nejnovější z paláců dánské dynastie, Christianborg, dnes hostí zasedání vlády a parlamentu.