„Jedná se o první zařízení svého druhu na severu Moravy a ve Slezsku. Díky zmodernizované potrubní poště ušetříme spoustu času. Pracovníci již nemusí přenášet vzorky fyzicky, ale mohou se více věnovat samotným pacientům. Například je polohovat,“ popisoval ředitel Slezské nemocnice Ladislav Václavec s tím, že systém potrubí je zatím dlouhý dvě stě metrů. „Počítáme ale s tím, že se potrubní pošta rozšíří i na další klinická pracoviště,“ dodal ředitel.

Pouzdro putuje rychlostí šest metrů za sekundu

Podle nemocnice ušetří potrubní pošta nejen čas, ale za nějakou dobu možná i pracovníky, což přinese finanční úsporu. Systém se zde začal budovat letos na konci září, práce byly ukončeny 11. října. „Potrubní pošta nás vyšla na 800 tisíc korun. Funguje tak, že do patrony o průměru 160 milimetrů se vloží materiál o maximální váze pět kilogramů. Patrona se pak vloží do stanice, která se sama uzavře a během pár vteřin odešle vzorky do laboratoře,“ líčila novinku náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Lenka Hánková.

Nepropustné přepravní pouzdro se v potrubí pohybuje zhruba šest metrů za sekundu. Celý potrubní systém pak funguje na bázi podtlaku a přetlaku vzduchu v potrubí, k pohonu slouží dmychadla.

Potrubní pošta vznikla jako první v Londýně v roce 1853. Vynalezl ji Denis Papin. Postupně se rozšířila do dalších evropských měst. V Česku byla poprvé spuštěna v Praze roku 1899, kdy se potrubím posílaly především telegramy.