Přesto nebyl Ammán sídlištěm bez minulosti. Podle 5. knihy Mojžíšovy právě tam jistý „Og, král Baššanu a poslední z rodu obrů, zanechal svou desetimetrovou železnou postel“.

Metropole království

Nejen mýty, ale i nejstarší historie se zmiňuje nejednou o kraji, kde leží Ammán. Asyřané, Egypťané, Babyloňané a Peršané se tam pohybovali především jako účastníci výbojů a okupací.

Za doby Alexandra Makedonského byl Ammán jedním z měst obranného svazu Decapolis, ovšem pod jménem Filadelfia. V průběhu dalších dějin se toto místo ztrácí z obzoru a v oblasti se objevují jako důležitější jména: Akaba, Ma’an, Petra, Zarka. Žádné z nich nemá nárok na přídomek „hlavní město“. Není totiž nic, čeho by bylo hlavním. Oblast je jen nepatrnou součástí mohutné Osmanské říše.

Mešita Abu Darwish v Ammánu

Mešita Abu Darwish v Ammánu

FOTO: fotobanka Profimedia

Až parcelací této říše po první světové válce vzniká Emirát Transjordánsko pod dohledem (mandátem) Británie. Země má jen 250 000 obyvatel a teprve v roce 1946 se přejmenovává na Jordánské hášimovské království a Ammán se stává – kupodivu – jeho hlavním městem.

Hášimovští emírové, původem z Mekky, si vybrali toto místo už v roce 1921. Od té doby začal Ammán růst a dnes už je vlastně další arabskou miliónovou metropolí.

Stopy starověku

Nové archeologické průzkumy potvrdily, že jako lidské sídliště existoval už v dávné době. Podle několika záznamů v Bibli byl Ammán asi hlavním sídlem Ammónitů pod jménem Rabbath Ammon. Zbytky stavebních památek pak ukazují na čilý rozvoj tohoto místa především za dob římských, byzantských, ale i prvních let islámských.

FOTO: Archiv, Právo

Nejnápadnější z památek na dobu římskou je nepochybně uprostřed dnešního města zachovaný mohutný amfiteátr. Stavitelé využili před dvěma tisíci let svah jednoho ze sedmi kopců, na nichž se město rozkládalo (dnes je těch kopců zastavěno už nejméně devatenáct), a vybudovali na něm stupňovité hlediště s 33 řadami sedadel pro 6000 diváků. Amfiteátr je dnes opět oživován hudebními a tanečními vystoupeními pod letní oblohou, osvětlenou svitem měsíce.

Amfiteátr

Amfiteátr

FOTO: fotobanka Profimedia

Poblíž amfiteátru je Odeon, další památka z 2. století n. l. Byl restaurován a slouží příležitostně jako koncertní pódium. Do amfiteátru se přicházelo z tehdejšího náměstí (fóra), které bylo jako kolonáda lemováno řadou sloupů. I jejich pozůstatky vidíme u silnice vedoucí kolem divadla a taky zbytky studně a fontány (nymphaeum), které měla všechna významnější města ovládaná Římany.

Ammán mezi ně patřil a jeho tehdejší název – Philadelphia – měl sdělit, že je součástí říše ovládané prořímskými Ptolemaiovci, vládnoucími tehdejšímu Blízkému východu z egyptské Alexandrie.

Pozůstatky římské kolonády v Ammánu

Pozůstatky římské kolonády v Ammánu

FOTO: fotobanka Profimedia

Bílé město

O pár staletí později ovládli Ammán muslimští panovníci a jejich vládu dodnes symbolizuje Citadela se zbytky hradeb, jež se tyčí na městem, a palác El Quasr, který byl postaven za umajjovských kalifů. Ruinám palácového komplexu dominuje kupole, pod níž je audienční hala.

Starý palác není dnes ovšem sídlem jordánských panovníků. Ti mají svůj zámek – palác Basman – na pahorku naproti Citadele. Je to nevysoká, příjemně vypadající budova z místního bělobéžového pískovce, který stejně jako na řadě dalších budov, dělá z Ammánu „bílé město“.

Bohatě prostřený stůl

Bohatě prostřený stůl

FOTO: fotobanka Profimedia

Výlety do okolí

V posledních desetiletích se stal Ammán správním a obchodním centrem s mnoha hotely, restauracemi, nočními kluby a diskotékami, sportovními i kongresovými zařízeními. Ammán, ač má dnes víc než milión obyvatel, nezná, na rozdíl od jiných arabských metropolí, vysloveně bídné slumy. Na jeho okrajích jsou však dodnes mnohatisícové utečenecké tábory Palestinců, jejichž obyvatelé však – na rozdíl od 70. let – nepředstavují pro ostatní obyvatele města a návštěvníky nebezpečí.

Večerní Ammán s mešitou krále Husseina

Večerní Ammán s mešitou krále Husseina

FOTO: fotobanka Profimedia

V jiných okrajových čtvrtích města naproti tomu vyrostly vily, jejichž architektura, někdy až v surrealistických formách, ukazuje, v co se může přestylizovat klasické arabské stavební umění.

Ammán se sice nemůže rovnat nejnavštěvovanějším metropolím Středního východu, to však nijak neznamená, že by nebyl pro návštěvníky působivý a přitažlivý. A to ještě nemluvíme o tom, jaké zajímavé cesty můžeme z Ammánu podniknout: Petra, nabatejské město s chrámy a budovami vytesanými do skal, hora Nebo nad údolím Jordánu, kde prý byl pohřben Mojžíš, východní břeh Mrtvého moře s termálními prameny a bájnými městy Sodomou a Gomorou i zkamenělou Lotovou ženou; římské památky v Jerashi a severním Jordánsku; pouštní údolí Rum, kde shromažďoval arabské bojovníky proti Turkům pověstný britský plukovník Lawrence.

Konečně pouštní zámečky, včetně krásného Kusajr Amra, jejž světu objevil cestovatel, profesor a spisovatel Alois Musil z Rychtářova u Vyškova alias šejk Músa er Rwali.

I šátky, jimiž se zahalují muslimky, podléhají módě.

I šátky, jimiž se zahalují muslimky, podléhají módě.

FOTO: fotobanka Profimedia