Exponáty, které obvykle zdobí dnes rekonstruované prostory historického Barokního sálu a Astronomické věže, jsou k vidění v Křižovnických chodbách. Na Galerii Klementinum byl trakt dvou nad sebou vystavěných klenutých chodeb proměněn v roce 2006.

V průběhu čtyřleté historie se v jejích prostorách konalo nespočet výstav, vernisáží i hudebních akcí.

V překrásně zdobených prostorách byly prezentovány jak vzácné knihy z historických fondů Národní knihovny, tak třeba díla našich předních malířů a fotografů.

Namátkou jmenujme velkolepou výstavu věnovanou největší středověké knize světa, jež vznikla na českém území – Codexu gigas, expozici Čas odložil svůj čas, mapující módu 11.–16. stol. v rukopisech fondu NK ČR, výstavu obrazů Kristiána Kodeta či roztomilou a hojně navštěvovanou přehlídku obrazů Dagmar Hejtmánkové Tlouštíci.

Současná expozice Klementinum v datech a obrazech nabízí jedinečné ohlédnutí za dobou, v níž se zrodila historie objektu svázaného s působením jezuitského řádu u nás. Výstava pro veřejnost vůbec poprvé a navíc v takovém rozsahu prezentuje historický a umělecký vývoj objektu vybudovaného nedaleko Karlova mostu.

Poznejte zákulisí Klementina

Poukazuje rovněž na významné kulturní a společenské postavení fenoménu, jakým bezesporu tato původně jezuitská kolej je – včetně osobností, které v jejích zdech v minulosti působily. Jednou z nich byl i vyhlášený matematik a mechanik Jan Klein. I jeho nepřehlédnutelná díla jsou k vidění na probíhající výstavě.

Jezuita Klein nejspíš při sestavování svých hodinových strojků, glóbů a nespočtu netradičních kuriozit netušil, že jejich geniální provedení budou jak po technické, tak umělecké stránce obdivovat ještě generace obklopené supermoderní technikou. A stalo se.

Možná i díky tomu, že do nich kromě propracovaných mechanismů vkládal také zajímavé astronomické hříčky – například střídání dne s nocí, jindy postavení nebeských těles podle Koperníka anebo kalendář na další tisíciletí. Při pohledu na tyto skvostné historické exponáty se pojem času okamžitě dostává do jiných dimenzí.

Mezi vystavenými exponáty zaujaly čestná místa také předměty nalezené v rámci právě probíhající revitalizace Klementina. Nejspíš už se nedozvíme, proč pánové Bohumil Panocha a Jaroslav Drška při přestavbě objektu roku 1923 ukryli buřinku a prkno s nápisem.

Zůstanou tak němými svědky doby, ve které byla realizována první významná přestavba stavitelem Machoněm. Stejný osud potkal i daleko starší kutrolf z 1. poloviny 15. století. Unikátní skleněná nádoba byla nalezena ve výplni břidlicové jímky, v odkrytých pozůstatcích středověkých domů.

Díky natočenému dokumentu z 1. etapy revitalizace, který se promítá přímo na výstavě, můžete nahlédnout do zákulisí klementinského areálu a seznámit se s průběhem letošních stavebních a restaurátorských prací včetně odhalených vzácných fresek.