Udělejte si poznávací výlet – v zasněžené krajině vypadají dřevěné Jurkovičovy stavby ještě pohádkověji než kdykoliv jindy v roce.

První zastávka v Luhačovicích

Bezesporu nejrozsáhlejší stopu po sobě Jurkovič zanechal v největším moravském lázeňském městě, v Luhačovicích. Začátkem 20. století se tady pustil do velké zakázky – projektu na přestavbu lázní ve slovanském duchu. Zabýval se jím v letech 1901 až 1914.

Měl za úkol připravit celý soubor staveb: kompletní lázeňský areál s kolonádou, budovami pro léčbu, bydlení i volný čas, to vše doplnit parky a dalšími zahradními detaily. I když mnohé věci se nakonec nepodařilo realizovat, je přesto v Luhačovicích co obdivovat.

Nejznámějším architektovým dílem je dnešní dominanta a nejkrásnější budova Luhačovic – Jurkovičův (dříve Janův) dům u kolonády, který před časem prošel kompletní opravou a patří k nejvyhledávanějším místům léčebných pobytů lázeňských hostů.

Hudební pavilon v luhačovickém parku stojí jakoby na kuří nožce.

Hudební pavilon v luhačovickém parku stojí jakoby na kuří nožce.

FOTO: Martina Žáčková

Při prohlídce města byste ale neměli minout třeba ani Jurkovičovu vilku Chaloupka, vily Jestřabí a Valaška, Sluneční lázně nebo Hudební pavilon v lázeňském parku, stojící jakoby na kuří nožce.

Jurkovičem navržená vila Vlastimila v Pražské čtvrti je známá jako místo, kde při jednom z lázeňských pobytů napsal skladatel Leoš Janáček Zápisník zmizelého.
Pokud už se do lázní vypravíte, jistě ochutnáte i minerální prameny. Zajímavostí je, že na území města jich vyvěrá šestnáct. První zmínky o nich pocházejí z roku 1669 a jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě.

Útulny na Pustevnách

Pustevny, horské sedlo nedaleko Rožnova pod Radhoštěm, jsou považovány za nejkrásnější místo Beskyd. Vděčí za to mimo jiné stavbám Dušana Jurkoviče vybudovaným v letech 1898 až 1899 – turistickým útulnám Libušín a Maměnka.
Ty se v minulosti dvakrát ocitly na pokraji zániku a hrozilo jim zbourání. Dnes patří pod správu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a po nedávné rekonstrukci opět září.

Interiér Libušína, ve kterém je dnes výletní restaurace s nabídkou krajových specialit, je barevně pestrý, přesto vkusně sladěný.

Interiér Libušína, ve kterém je dnes výletní restaurace s nabídkou krajových specialit, je barevně pestrý, přesto vkusně sladěný.

FOTO: Martina Žáčková

V Libušíně, který návštěvníky nadchne také barevně pestrým, ale přesto sladěným interiérem, je dnes výletní restaurace s širokou nabídkou krajových specialit. Sousední Maměnka slouží jako stylový hotel. Nedaleko nich, na louce u lesa, stojí ještě Jurkovičem navržená zvonička.

V zimě si s sebou nezapomeňte vzít lyže. Na Pustevnách je známé lyžařské středisko se sedmi sjezdovkami. Kromě toho jsou v okolí upravovány tratě pro běžkaře v celkové délce 53 kilometrů.

Křížová cesta na Hostýně

Velmi originální křížovou cestu mají díky Dušanu Jurkovičovi na poutním místě Svatý Hostýn. Architekt tam v roce 1903 začal pracovat z popudu Matice svatohostýnské nejen na její přípravě, ale i na projektu dalších staveb – například velké shromažďovací síně, zvonice, kaple sv. Cyrila a Metoděje nebo obchodního bazaru pro prodejce suvenýrů.

Z řady již vyprojektovaných objektů ale nakonec sešlo kvůli válce. Křížová cesta je jedním z pouhých dvou děl, která nakonec na Hostýně po Jurkovičovi zůstala. Tvoří ji třináct dřevěných a nezaměnitelně zdobených kapliček severovýchodně od baziliky Nanebevzetí Panny Marie, které záměrně působí dojmem, jako by vystupovaly přímo z lesa.

Originální křížovou cestu díky němu mají i na poutním místě Svatý Hostýn na Kroměřížsku.

Originální křížovou cestu díky němu mají i na poutním místě Svatý Hostýn na Kroměřížsku.

FOTO: Martina Žáčková

Zvláštností je, že obrazy pro jednotlivá zastavení nejprve navrhl Joža Úprka. Neodolaly však vlivům počasí, takže se zachoval jen jeden na třináctém zastavení. Již s jiným výtvarníkem bylo poté dozdobení křížové cesty dokončeno až ve 30. letech 20. století.

Při návštěvě Hostýna byste také rozhodně neměli minout zdejší rozhlednu, která je nejstarší ve Zlínském kraji (její základní kámen pokládal František Josef I. v roce 1898).
Pár desítek metrů pod bazilikou začíná Hostýnská běžecká magistrála, která nabízí 52 kilometrů upravovaných a kvalitně značených tratí pro běžkaře.