Vzácnou památku objevil před 150 lety, 22. ledna 1860, pro Západ francouzský přírodovědec a cestovatel Henri Mouhot, ale v posledních letech čelí nekoordinovanému nárůstu turistů a restaurátoři varují, že její poklady mohou být nenávratně poškozeny.

"Je to velkolepější než cokoliv, co nám staří Řekové a Římané zanechali," zapsal si do deníku uchvácený botanik Mouhot, když v lednu 1860 stanul na nádvoří nejznámějšího angkorského chrámu Angkor Vatu (angkor - královské obydlí, vat - chrám).

V ruinách několika stovek objektů, uprostřed džungle přibližně 230 kilometrů severně od Phnompenhu, pobyl tři týdny. Pořídil zde plány půdorysů a nákresy staveb, aby je pak v ucelené podobě představil Evropě.

Turismus pomáhá chudým lidem

"Paní, paní, kupte si šátek za pět dolarů, oukej oukej, tak za čtyři, oukej, za tři, to je moje poslední cena!" smlouvá víceméně sám se sebou asi pětiletý kambodžský chlapec, když se proplétá davy nereagujících turistů, kteří už si podobných šátků z "pravého" kambodžského hedvábí koupili pět. 

Obrázek by to nebyl tak zvláštní pro extrémně chudou Kambodžu. Pozoruhodné je to, že podobný "obchod" se odehrává i na každičkém volném místě slavného středověkého Angkoru. Křehkým pískovcovým stavbám ale hrozí kvůli stále vzrůstajícímu zájmu turistů zkáza. Na druhé straně právě návštěvníci z celého světa, kterých ročně projde hlavní kambodžskou turistickou atrakcí přes milión, pomáhají místním přežít.

Stavbu prorůstají stromy.

FOTO: fotobanka Profimedia

"Pocházím z vesnice vzdálené asi 120 kilometrů. Mám tam manželku a děcko," říká dvacetiletý Teng, který si vydělává na živobytí jako řidič túk-túku, tedy vozíku taženého motorkou. Turisty lačnící po zážitcích vozí po památkách od úsvitu do západu slunce (ten má mezi návštěvníky obzvláštní úspěch) a když má štěstí, vydělá za den 15 až 20 dolarů (270 až 360 Kč). V noci spí skrčený ve svém túk-túku, aby ušetřil co nejvíc peněz, které musí posílat domů rodině.

Tengův příběh není ojedinělý. Naopak Teng se ještě může považovat za šťastného, že si vydělává na živobytí slušným způsobem. Stovky Kambodžanů, od dětí až po stařičké ženy, se živí žebráním nebo v lepším případě pouličním prodejem všeho možného - od umělecky nakrájených ananasů, přes trička z Číny až po falešné kopie světových knižních bestsellerů nebo oblíbeného australského tištěného průvodce Lonely Planet.

Turistům je totiž zatím povolen vstup do téměř všech míst v desítkách angkorských chrámů, takže pískovec sakrálních staveb pomalu degraduje.

Turistům je zatím povolen vstup do téměř všech míst v desítkách angkorských chrámů, takže pískovec sakrálních staveb pomalu degraduje.

FOTO: fotobanka Profimedia

Jedno je ale jisté. Kambodžanům pomáhá černý obchod s turisty přežít v jedné z nejchudších zemí světa, která stále pociťuje důsledky jedné z největších krutovlád v moderních dějinách. Teprve před 31 lety v zemi "dopanovali" Rudí Khmerové, kteří po sobě zanechali kolem dvou miliónů mrtvých a zemi zdecimovanou politicky, kulturně i hospodářsky.

Hrdost na populární angkorské chrámy, které reprezentují slavnou minulost země, také mnoha Kambodžanům dává sílu na každodenní tvrdý boj o živobytí. Paradoxně ale právě turismus může místní v budoucnu zničit, protože vážně devastuje křehké památky Angkoru.

Celý komplex zdobí jedinečné a rozsáhlé basreliéfy.

Celý komplex zdobí jedinečné a rozsáhlé basreliéfy.

FOTO: profimedia

Turistům je totiž zatím povolen vstup do téměř všech míst v desítkách angkorských chrámů, takže pískovec sakrálních staveb pomalu degraduje. O to víc trpí zdobné reliéfy a vlysy, které nejsou před turisty ničím chráněny.

Kvůli masám turistů se také nadměrně zvyšuje spotřeba vody v přilehlém městě Siem Reap, kde většina z nich přenocuje v mnohahvězdičkových hotelích. To způsobuje, že se památky chráněné UNESCO postupně propadají do písečného podloží.

Na záchranu angorského chrámového komplexu v průběhu let přispívají různé země včetně Německa, USA, Indie, České republiky a dalších. Vzhledem k rozlehlosti staveb, které se rozkládají na několika stech kilometrech čtverečních, však práce postupují jen pomalu.

Chrám Angkor Wat je turisticky nevyhledávanějším cílem v Kambodži.

Hrdost na populární angkorské chrámy, které reprezentují slavnou minulost země, dává mnoha Kambodžanům sílu na každodenní tvrdý boj o živobytí.

FOTO: profimedia

Zachránit cennou hinduisticko-buddhistickou památku, která je od roku 1992 zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, se pokoušejí profesionální týmy z celého světa, mezi nimi i Češi.

Ti v Angkoru v rámci projektu rozvojové pomoci Gopura v letech 2006 a 2007 školili místní pracovníky v restaurátorských a konzervátorských technikách a prováděli důležité petrografické průzkumy.

Kambodžská vláda doufá, že počet návštěvníků této hinduisticko-buddhistické památky dosáhne letos tří miliónů. Odborníci však před podobnou "smrtící" popularitou varují. Přáli by si totiž, aby chrámový komplex, který před 150 lety pro Západ objevil jeden francouzský přírodovědec, viděly i příští generace.