Během 16. století byla na vrcholu hansa, obchodního spojení původně severoněmeckých, později severoevropských měst, přístav u Baltu jen kvetl.

„Když se trošku zasníte, uslyšíte hlomoz rumpálů vytahujících do špejcharů pytle s obilím, kořením či tabákem. Zaslechnete hlasitou konverzaci dříčů vykládajících lodě napěchované zbožím. Ucítíte slad z místních pivovarů – pěnivý mok jich tu tou dobou vařilo přes dvě stě,“ upozorňuje Jutta Mühlsteinová, průvodkyně v kostýmu středověké dámy.

Cihla je základ

Nejen hanzovní kráska ozvláštňuje turistům dojem ze starobylého, pečlivě rekonstruovaného Wismaru. Na třetím největším náměstí v Německu o rozměrech sto na sto metrů zhlédnou, přesněji řečeno si vyslechnou, salvu střelecké gardy z napoleonské éry. Kai-Michael Stybel z místní turistické agentury nepochybuje, že styl „nalevo vidíte skvostnou katedrálu, napravo jedinečnou renesanční radnici“ se už dávno přežil.

„Hosté si u nás mohou třeba vlastnoručně vyrobit cihlu. Ale pozor! Ne v moderní cihelně, ale v té středověké,“ podotýká. Důvod je prostý: právě nezaměnitelné severoněmecké cihlové gotice vděčí hanzovní perla za své chlouby. Baziliku svatého Jiří sice téměř do základů zničily za druhé světové války nálety, lidé jí však vracejí původní tvář.

„Rekonstrukce začala v roce 1990 a ještě neskončila. Část prostředků získáváme sbírkou. Zavedli jsme dobrovolné vstupné a osvědčilo se. Návštěvníci nám v kasičce v průměru nechávají víc, než kolik by dali za lístek při srovnatelné prohlídce jinde,“ svěřuje se Stybel.

Ani 80 metrů vysokou věž mariánského chrámu bomby neušetřily. Úřady NDR jí v roce 1960 zasadily ránu z milosti: pod záminkou, že ohrožuje bezpečí okolních budov, ji nechaly strhnout. Spolková země Meklenbursko – Přední Pomořansko, kde Wismar leží, určitě nepatří mezi nejbohatší kouty Německa. Turistika se s loďařstvím a alternativními zdroji energie stará nejvíc o přísun peněz do zemského rozpočtu.

McPom je stále vyhledávanější

„Lidé přijíždějí, a co je nejdůležitější: zase se vracejí,“ potvrzuje Svenja Preussová, spolumajitelka hotelu Alter Speiche. Část klientely tvoří Švédové. Žádný div, vždyť po třicetileté válce se v roce 1648 ve Wismaru usídlili a proměnili ho v nejlépe chráněnou pevnost Evropy. V roce 1803 pronajali Wismar Meklenbursku a nevyžádali si ho zpět.

Loni si do McPomu, jak své zemi občas místní zkráceně říkají, našlo cestu přes 27 miliónů hostů, a to nejen na Rujanu. Turistický průmysl zajišťuje 130 tisíc pracovních míst a vytváří magických 11,1 procenta HDP.

„Ekonomická krize nám paradoxně prospěla. Řada krajanů totiž dala letos přednost dovolené doma. A to natolik, že vše nasvědčuje tomu, že přinejmenším obhájíme své pozice. Zůstaneme s Bavorskem letní destinací číslo jedna a dvojkou pro celý rok,“ těší se Tobias Witendorf z Turistického svazu země.

Co si myslí Východ, a co Západ
každý sedmý Němec si myslí, že bylo lepší, když zeď uvnitř Německa ještě stála
v původní Spolkové republice si návrat zdi přeje 16 procent, na východě 10 procent
42 procent tázaných na západě Spolkové republiky a 63 na území východních spolkových zemí uvedlo, že rozdíly mezi nimi převažují
myslí, že na odstranění rozdílů bude zapotřebí nejméně dalších 20 let
„Samozřejmě jsou tu i problémy, ale celkem vzato je to přece dobré tak, jak je to teď,“ konstatuje 66 procent na západě, na východě se s takovým názorem ztotožňuje jen 47 procent.
dvě třetiny mladých od 16 do 29 let na západě a 37 procent na východě mají za to, že srůstání obou částí postupuje úspěšně
Zdroj: průzkum pro televizi RTL a týdeník Der Stern