Korsika je rájem hlavně pro ty cestovatele, kteří preferují aktivní trávení dovolené. Díky své malé rozloze si ji ale užijí i příznivci poznávacích cest, zvláště pokud sem pojedou na kole nebo vlastním autem.

Do drsných hor

Spousta těch, kteří rok co rok míří na Korsiku, vyráží ihned po přistání na ostrově do hor. Síť zdejších dobře značených stezek je velmi hustá. Oblíbená je trasa Monti i mare, vedoucí od pobřeží přes korsické hory.

Legendou je GR 20, nejtěžší dálková vysokohorská stezka celé Evropy, vedoucí fantastickou krajinou. Měří téměř 200 km, ale po 14–18 dnech dorazí do cíle jen mizivý zlomek turistů. Většině úplně stačí projít si některé vybrané úseky, popř. z této trasy odbočit na výstupy na nejvyšší hory Korsických Alp.

Hornaté panorama Korsiky

Hornaté panorama Korsiky

FOTO: Petr Blahuš, Právo

Milovníci klidných lesních túr pod skalními stěnami si tak projdou například úsek kolem Paglio Orba, přezdívaného podle svého tvaru Korsický Matternhorn, nebo se projdou mimořádně velkým a krásným lesem kolem sedla Vizzavona.

Ráj koupání

Pro některé potápěče je prý voda na Korsice, proti například Rudému moři nebo Řecku, studená, ale normálnímu smrtelníkovi to může být úplně jedno. Už na počátku června je zde voda úžasně teplá i na šnorchlování, při kterém lze alespoň trochu nahlédnout do krás zdejšího podmořského života kolem žulových útesů.

Na ostrově se dá koupat nejen v moři, ale také v mnoha horských jezírkách a vodopádech. Proslulé jsou např. kaskády Pulischelu, kde se lze koupat nebo provozovat stále oblíbenější kaňoning v kouzelném prostředí skal a lesů i s dětmi. Krásná jsou také přírodní jezírka na řekách Solenzara, Tavignano nebo pod mostem Noceta přes říčku Vecchio na hlavní silnici vedoucí přes horské sedlo Vizzavona.

Křišťálově průzračná voda v zátoce Santa Giulia láká ke koupání už od začátku června.

Křišťálově průzračná voda v zátoce Santa Giulia láká ke koupání už od začátku června.

FOTO: Petr Blahuš, Právo

Vybrat aspoň pětici nejkrásnějších pláží Korsiky je také úkol nadmíru těžký. V severní části ostrova, kde je dlouhodobě kupodivu ještě tepleji než na jihu, je královnou pláží bezesporu Salecia. Dostat se na ni lze z krásného přístavního městečka St. Florent lodí nebo několikahodinovým pochodem po pobřeží. Na zdejším více než kilometr dlouhém pásu bělostného písku a tyrkysové vody se mimo jiné natáčel slavný válečný film Nejdelší den.

Pás krásných pláží najdeme také v okolí Ile Rouse, proslulém svými načervenalými žulovými útesy. Na jihu Korsiky jsou proslavené pláže zejména mezi Bonifaciem a Porto Vecchio. K nejznámějším patří jako banán prohnutá pláž Rondinara s bělostným pískem, tyrkysovým mořem a pásem zelených středomořských borovic.

Průzračná voda láká ke koupání podél celého ostrova.

Průzračná voda láká ke koupání podél celého ostrova.

FOTO: Petr Blahuš, Právo

Krásná je také pláž Palombaggia, Folacca a zejména Santa Giulia, dosud střežená německými bunkry s pancéřovými zvony, věrně okopírovanými z československého pohraničního opevnění. Podle znalců mohou zdejší pláže a moře konkurovat Seychelám.

Vnitrozemí a přístavy

Na své si na Korsice přijdou i milovníci starých vesnic v horách, které díky domům z kamenů vypadají mnohdy spíše jako pevnosti nebo evropské Macchu Picchu. Čas zde dosud plyne jen zvolna a třeba do oblasti Costa Verde a Castagniccia ještě zhoubný turismus nedorazil. Také zdejší kuchyně je vyhlášená po celém ostrově.

Na pláži nejdete také příjemný stín.

Na pláži nejdete také příjemný stín.

FOTO: Petr Blahuš, Právo

Celkově se dá říci, že vnitrozemí Korsiky je skutečně nádherné. Vyplatí se sem zamířit už jen kvůli naprosto neskutečným výhledům na moře hluboko pod vámi, zeleným svahům hor porostlým zbytky původních obrovských lesů jedlých kaštanů z 16. století, po kterých dostal kraj i jméno, a strmým skalním stěnám s padajícími vodopády všude kolem.

Vnitrozemí je dosud prakticky neznámé a na své objevitele teprve ještě čeká. Prakticky neznámé zůstávají i zdejší pravěké lokality. A to přesto, že počet a síť zdejších megalitických památek, menhirů a dolmenů je tady největší, respektive nejhustší v celém Středomoří.

Svoje kouzlo mají také korsické přístavy. Jen málokdo zná malebné rybářské přístavní vesničky na poloostrově Cap Corse. Každý den odtud vyrážejí za svítání malé lodě na lov garnátů, chobotnic a dalších mořských potvor, které se pak večer stávají čerstvými ozdobami zdejších restaurací.

Hradby pevnosti Bonifacio jsou jako orlí hnízdo posazeny přímo na hraně útesu.

Hradby pevnosti Bonifacio jsou jako orlí hnízdo posazeny přímo na hraně útesu.

FOTO: Petr Blahuš, Právo

Většina návštěvníků se ke své škodě spokojí s místy jako Bonifacio s velkou pevností, posazenou na bílých vápencových útesech jako orlí hnízdo. Dalším krásným místem je Ile Rouse, postavené na ostrově z červené žuly poblíž pobřeží tyrkysového moře.

Mnohem hezčí je ale pro svůj klid St. Florent, choulící se pod vysokými skalami, na jejichž závětrné straně se daří vinné révě. Jeho úzké uličky skrývají několik kvalitních a ne moc drahých restaurací a také jeden z největších kulinářských zážitků Korsiky – zmrzlinárnu La gelateria v ulici Fornellu poblíž přístavu.

Mezi tamními 50 druhy zmrzliny jsou rarity jako sýrová, myrtová, kaštanová, zázvorová, s lékořicí nebo s příchutí květů z macchie. Kolem městečka je stejně jako kolem Ile Rouse řada krásných pláží.

Přečtěte si také: Do divoké Keni na safari

Keňa nabízí možnost vidět potulující se smečky lvů, stáda slonů, buvolů, spousty druhů antilop a dalších obyvatel afrického buše jinak, než ve výbězích zoologické zahrady. Více se dočtete ve Víkendu, páteční příloze deníku Právo.