Na Kozí Hrádek po stopách mistra Jana Husa

Památka je požehnáním pro ty, kteří se obávají dlouhého a namáhavého „zdržování“ v podobě škrábání se cestou necestou vzhůru do krpálu k vytyčenému cíli. Vydáme se po cestičce, směřující netradičně dolů z kopce, a po pár krocích nám větve stromů odkrývají podívanou na svého chráněnce. Už stačí jen zaplatit paní prodavačce vstupné, přeběhnout po dřevěném můstku přes (kdysi) vodní příkop a jsme na místě.

Kozí hrádek je jedním z nejnavštěvovanějších míst Táborska. Není známo, kdy byl postaven, ale nejstarší dochované zprávy jsou datované z roku 1377. V této době byl jeho majitelem Vlček z Kozího, později to byli páni z Hardeka a Jindřich z Hradce. V roce 1406 přešel do vlastnictví Viléma z Újezda, ten ale za dva roky zemřel, a tak se stal majetkem jeho synů, Ctibora a Jana.

Nejčastěji je ale Hrádek spojován s jiným jménem - mistra Jana Husa. Když totiž na tuto výraznou osobnost českých dějin byla v roce 1412 uvalena klatba a musel opustit Prahu, skrývá se a počátkem roku 1413 se na pozvání Jana z Ústí uchyluje na Hrádek. Dokončuje své dílo Postilu, traktát „O svatokupectví“, mnoho výkladů a latinský spis „De Ecclesia“ neboli „O církvi“.

FOTO: Eva Merhautová, Právo

V kraji, který v té době již má své revoluční tradice, nepracoval však jen na své vědecké práci a psaní děl. Vrací se ke kazatelské profesi a jeho známá kázání „pod lipou“ přicházejí vyslechnout nejen obyvatelé z blízkého města Sezimova Ústí, ale i z dalekého okolí.

Důvod Husova odchodu roku 1414 není jasný, příčinou mohla být smrt jeho hostitele, či morová vlna, která přišla do kraje. Odešel na hrad Krakovec u Rakovníka, odkud ho čekala už jen cesta na kostnický koncil, kde byl 6. července 1415 upálen jako kacíř.

Roku 1438 byl Kozí hrádek poničen požárem, jehož nejpravděpodobnějším původcem byla vidina snadné kořisti a ziskuchtivost Albrechta Rakouského, který v té době obléhal Tábor. Hrad nebyl vystavěn na příliš bezpečném místě, a protože ho nechránily skály ani řeka, nemohl vzdorovat velké přesile.

Po husitských válkách patří městu Táboru, ale v zápisech je veden jako „pustý“. Je na nejlepší cestě jak splynout s krajinou. Teprve roku 1886 na žádost profesora Augusta Sedláčka byly provedeny výkopové práce. Od té doby si návštěvníci mohou číst všeobecné informace na cedulce připevněné na odkrytém zbytku obytné věže.

Nejlepší představu o dočasném sídle mistra Jana Husa si však můžeme udělat díky záslužné činnosti Josefa Švehly, řídícího učitele v Sezimově Ústí, který se prací ujal roku 1899. Všechny exponáty jím nalezené a shromážděné jsou umístěny v táborském muzeu. Národní kulturní památkou byl Kozí hrádek prohlášen 30. března 1962.