Tím údolím, které v závětří Prahy může neznalého až překvapit svou takřka „divokou“ přírodou, je Radotínské údolí. Podél Radotínského potoka se vypravíme ke dvěma mlýnům – vyrazíme k nim z obce Choteč.

Už z dálky je nad obcí, která se zvolna noří do údolí, vidět na vyvýšeném místě chotečský raně barokní kostel sv. Kateřiny z konce 17. století. Naše první kroky povedou právě tam. Kostel se na svém místě skutečně vyjímá, navíc je z jeho návrší pěkný výhled.

Jen co sestoupíme do obce, napojíme se na červenou turistickou značku, která nás spolu s Radotínským potokem dovede do velice krásné lokality. Na východním okraji obce je k vidění jeden z 22 mlýnů, které na potoce stávaly. Měchurovský mlýn (uvádí se také názvy Mlýn pod Chotčí či Mlýn u Veselých) patří k těm, které se dochovaly do současnosti v plné kráse.

Mlýn pod Chotčí

Mlýn pod Chotčí

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Má zachovalou barokní mlýnici i mlynářskou technologii z třicátých let 20. století. Občas je možné nahlédnout do jeho interiérů – jak jsme se dověděli z informačního panelu před mlýnem, letos se zde uskutečnily prohlídky mj. v květnu a ještě by měly být na programu v září a říjnu. Ovšem i pohled na exteriéry stavby stojí za to, navíc v těsné blízkosti mlýna hučí jeden z nejvyšších vodopádů Karlštejnska.

Ke Kalinovu mlýna a do Ctěnic

Pokračujeme po červené ke Kalinovu mlýnu – od Měchurovského je to k němu zhruba půldruhého kilometru. Procházka je to vcelku krátká, nenáročná, ale na dojmy bohatá. Ať už vás nadchne potok po pravici s dalšími malými vodopády, chatové osady šplhající svými stavbami až vysoko na skály, bujná vegetace travin i dřevin.

Dvorem Kalinova mlýna červená turistická stezka prochází a míří dál údolím, modrá ji protíná a chodce vede buď směrem k Ořechu, nebo na Kulivou horu. Tyto směry si ovšem necháme až na příště.

Video

Radotínské údolí               Autor: Miroslav Šára, Právo

Změníme teď nejen lokalitu, ale i žánr. Na řadě je zámek Ctěnice nedaleko pražské Vinoře. Jeden ze zázraků posledních necelých dvou desetiletí.

První písemná zmínka pochází z roku 1372. V průběhu 17. století vlastnili zámek Boryňové ze Lhoty, Valdštejnové a Losyové z Losinthalu. Posledním významným rodem, který zasáhl do podoby zámku, byli Windischgrätzové.

Historie objektu začala v podobě gotické tvrze, ta se v polovině 16. století proměnila v renesanční zámek (od 18. století získal klasicistní barokní vzhled, který se dochoval dodnes). Od roku 1945 zámek, k němuž patří barokní sýpka a pozdně barokní stodoly, ostře chátral. V roce 1993 byl bezplatně převeden do majetku hlavního města Prahy. Poté byl objekt svěřen Pražské informační službě, která areál v žalostném stavu (jak dokládají fotografie jedné z expozic) pozvedla do zářivé podoby.

Areál jako celek – čili i se zámeckým parkem – působí velice příjemně. Jeho nabídku navíc násobí expozice – o dějinách Vinoře, o Habsburcích, k vidění je tu také výstava kočárů. Přijeďte se přesvědčit.

Video

Ctěnice          Autor: Miroslav Šára, Právo



Zhruba deset kilometrů východním směrem leží obec Jenštejn. V první polovině 14. století tu byl vystavěn hrad a i když již v roce 1608 se o něm píše jako o objektu pustém, podstatná část se dochovala do současnosti a je rovněž jedním z vítaných tipů na výlet.

Především tu zbyla dvaadvacet metrů vysoká okrouhlá věž, která nabízí pohled do nitra hradu (v 70. letech 14. století byl přestavěn pro arcibiskupa Jana z Jenštejna, na jehož busty a portréty tu narazíme) a obsahuje i kapli.

Zároveň slouží i jako výborná rozhledna. Vidět je blízký rybník, obec, která se v posledních letech viditelně rozrůstá, a za obcí zejména k severu se táhnoucí dokonalá polabská rovina.

Video

Jenštejn                 Autor: Miroslav Šára, Právo

 

PŘÍŠTĚ se přesuneme o kousek ještě víc na sever. Na Labi tu leží město s nejdelším názvem v ČR – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Pozoruhodné není jen rekordním názvem, ale zejména památkami. Postupně se podíváme na staroboleslavské kostely a brandýský zámek, v němž se projdeme až překvapivě rozsáhlými interiéry.