Dvoudílnou výpravu zahajujeme v Holanech, zhruba pět kilometrů jižně od České Lípy. Obec se spoustou roubených chalup a nepřehlédnutelnou věží barokního kostela sv. Máří Magdalény z roku 1789 rozhodně stojí za zastávku. Před kostelem stojí o století mladší sloup se soškou Panny Marie – na jeho podstavci je stručně vylíčena historie obce.

Holany

Holany

FOTO: Miroslav Šára, Právo

V blízkém okolí Holan se rozprostírá soustava osmi rybníků – ten největší, Holanský, se přimyká těsně k obci. Procházka po jeho břehu je velice příjemná, z východu a severu je pěkný pohled na obec, nad níž ční vrchol Vlhoště a kousek stranou se strmí také Ronov (oba kopce se nacházejí v blízké CHKO Kokořínsko).

Po červené turistické značce se lze dostat k nedalekému hradu. Jmenuje se Vítkovec a je to – přesněji řečeno – zřícenina hrádku. Z objektu se sice dochovala jen nárožní, zhruba sedm metrů vysoká zeď, ale to kvalitu místa nijak nesnižuje. Procházka lesní cestou mezi dvěma rybníky (Holanským a Milčanským) je totiž vysloveně půvabná.

Video

Holany a Vítkovec     Autor: Miroslav Šár, Právo

Další naše putování nás vede na východ, do Jestřebí (nachází se zhruba v polovině cesty mezi obcí Holany a Máchovým jezerem). Na cestě ovšem učiníme jednu mezizastávku, a to nedaleko Zahrádek.

Po červené turistické značce jdeme jihovýchodně od Zahrádek nejdříve ke kostelu sv. Barbory z roku 1550 do míst, kde kdysi stála zaniklá ves Mnichov. Kostel po úpravách získal barokní podobu a přihlížejícího, podobně jako jeho stavba, zaujme i v těsném sousedství stojící barokní zvonice.

Necelý kilometr od kostela nese jméno dnes již neexistující vsi jedna přírodní zajímavost – tou je tzv. Mnichovská průrva. Jedná se součást středověkého systému, který vodou z Bobřího potoka napájí Novozámecký rybník.

Video

Mnichovská průrva      Autor: Miroslav Šára, Právo

Dorazili jsme do Jestřebí, kde se mimořádné turistické pozornosti těší zejména zřícenina hradu na výrazném, zdálky viditelném pískovcovém skalním bloku. Hrad zde byl Ronovci založen na samém sklonku 13. století, v 16. století byl opuštěn. Dochovaly se zbytky zdiva a schodiště, které příchozí dovede na rozhledovou plošinu.

O skále psal Karel Hynek Mácha jako o mořském korábu, což možná oceníte jako znamenitý postřeh například i při pohledu zdola, kdy vrchní partie skály vskutku připomínají příď obrovského plavidla. Z nejvyššího patra je mimořádný rozhled po okolí – zvlněná krajina, Jestřebí jak na dlani a severně je vidět dnešní poslední cíl.

Výstup na Lysou skálu

Poslední zastávkou je Lysá skála v těsném sousedství Provodína – z obce tam vede modrá turistická značka, ale minout ten kopec nelze, je vidět už hodně zdaleka, natož ze silnice, která z Provodína míří na Srní. Místní mají pro skálu něžnější název - Spící panna, což nejen že hezky zní, ale rovněž svědčí o postřehu. Skála zdálky opravdu může připomínat ležící dívčí hlavu... Ale to není to nejdůležitější.

Mnohem podstatnější u tohoto 419 metrů vysokého čedičového suku (vrchol je tvořen čedičovými provazci a sloupy) je vynikající rozhled. Potěšitelný pro turistu je nejen holý vrchol a převýšení nad bezprostředním okolím, ale i celková krajinná kompozice, v níž vrchol vyrostl. Což je ovšem ze všeho nejlepší ověřit si přímo na místě.

Video

Jestřebí a Lysá skála     Autor: Miroslav Šára, Právo

PŘÍŠTĚ dokončíme výpravu na Českolipsko. Nejprve se zastavíme v Zákupech, které disponují fotogenickým zámkem s parkem (ale nejen tím). Odtud zamíříme na romantický skalní hrad ve Sloupu v Čechách. Závěr bude patřit čedičovému skvostu zvanému Panská skála a zároveň i nedaleké České skále.