Zastávka v železnorudském Muzeu Šumavy vás upozorní na sklářskou minulost. Není divu, vilu, kde muzeum sídlí a kde najdete také informační turistické centrum, nechal postavit poslední potomek sklářské rodiny Abelů. Expozici doplňují výstavy, v tyto dny vás svýma očima provede městem a okolím malíř Bronislav Frühauf z Klenčí pod Čerchovem.

V Muzeu Šumavy se na okolí podíváte očima malíře Frühaufa, ukazuje Ota Zach..: V Muzeu Šumavy se na okolí podíváte očima malíře Frühaufa, ukazuje Ota Zach.foto: Právo/Jindra Pašková

Unikáty, které jinde neuvidíte

Historická vozítka na dvou a více kolech můžete obdivovat na zámečku, nejstarší stavbě ve městě, založeném v roce 1690 jako letní sídlo hrabat Nothaftů.
V kolekci čtyřiceti historických motocyklů je řada unikátů, které nenajdete v žádné jiné sbírce, a takové nabídce neodolá snad žádný opravdový muž.

 „Máme tu motocykl Görner vyráběný v Klatovech v roce 1921. Je to jediný dochovaný exemplář na světě,“ pochlubil se provozovatel Zdeněk Bálek. Velkou raritou, jakýmsi rols roycem mezi motocykly, je zcela nový exponát, čtyřválec Ariel o obsahu tisíc kubíků. Tento kousek obohatil expozici právě před měsícem. Pokochat pohledem se můžete na první automobil Škoda 110 -Laurin a Klement na dřevěných kolech.

Víc než zajímavý je sportovní motocykl Adrie, model „Stříbrná liška“ s hliníkovým rámem, nebo Benelli 250 OHC. Ten je dokonce jediný v republice.

Zkrátka nepřijdou ani vyznavači jízdních kol, prohlédnout si mohou dávné předchůdce současné nabídky, vysoká kola firmy Kohout, tzv. „kohoutovky“.

Mimochodem, právě rodině Kohoutových vděčíme za sportovní tradici cyklistického sportu u nás.

Novými přírůstky v muzeu historických strojů jsou i dva motocykly Simson a ještě Viktorie z roku 1948. Na zámečku si prohlédnete také výstavu Český kráter. V blízkém budoucnu přibude ještě stálá expozice o lyžování a zimní turistice na Železnorudsku, kterou připravuje město.

Železnorudskému nádraží je 130 let

Zajímavostí hodné vidění je společné česko-německé nádraží, jehož rozměrnou budovu dělí přesně ve středu státní hranice. Nádraží bylo za přítomnosti rakouského císaře a jeho bavorského královského kolegy otevřeno v roce 1877 a fungovalo až do roku 1938. Poté se tu vlaky znovu rozjely až v roce 1991 a předloni se tu konaly oslavy 130 let trati.

Nepřehlédnutelnou dominantou města je kostel Panny Marie Pomocné z hvězdy. Nevšední stavba tolik typická pro Železnou Rudu upoutá půdorysem šesticípé hvězdy a dvěma kupolemi s hvězdou. I na ní má podíl již zmiňovaný rod Nothaftů, když jej hrabě Jindřich nechal vybudovat v barokním stylu na místě původní kaple. Stavba byla dokončena v roce 1732, typickou šindelem krytou báň ale dostala až o 45 let později.

Přestavbou původní kaple vznikla i zajímavá stavba kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v nedaleké Hojsově Stráži. Tato obec, která bývala střediskem jedné z rychet při těžbě železné rudy, ještě dnes zaujme zachovalou architekturou šumavské vísky, nezasaženou socialistickou výstavbou.