Na sklonku 15. století ji získal starobylý a vlivný šlechtický rod Žerotínů. Jeho příslušník Jan starší ze Žerotína dal tvrz, pravděpodobně kolem roku 1580, přebudovat do podoby trojkřídlého, tzv. vysokého zámku s arkádami. Návštěvníky rovněž jistě zaujme osmiboká věž s šesti podlažími, na níž jsou umístěny zámecké hodiny.

Zámek byl na konci 17. století dostavěn o dvoupodlažní barokní křídlo, které jej uzavřelo. V 18. století vznikla kolem zámku velká barokní zahrada ve francouzském slohu, která byla později upravena do podoby anglického parku.

Čarodějnické procesy

Zámek Velké Losiny je ale rovněž spjat s jednou z nejtemnějších kapitol našich národních dějin – s čarodějnickými procesy. Ty zde byly zahájeny v roce 1678 a trvaly až do roku 1693. Stalo se to v době působení hraběnky z Galle, která dala do losinského zámku povolat inkvizitora Františka Jindřicha Bobliga z Edelstadtu, který už měl předchozí zkušenosti s vedením procesů ve Slezsku.

Pomocí torturou vynucených přiznání bylo během oněch patnácti let „usvědčeno“ a na hranici upáleno více než sto nevinných obětí. Jednou z nich byl i šumperský děkan Kryštof Alois Lautner, který byl úskočně zajat v Mohelnici, vězněn na Mírově a nakonec v Mohelnici upálen.

Pohled do nádvoří zámku ve Velkých Losinách.:. Pohled do nádvoří zámku ve Velkých Losinách.foto: Právo/Jan Sulovský

Děsivou inkviziční zvůli Jindřicha Bobliga z Edelstadtu zastavila až jeho vlastní hamižnost. Začal se totiž zajímat o vysoce postavené a majetné měšťany v Olomouci, což vedlo k tomu, že jeho inkviziční procesy byly zastaveny.

Kladivo na čarodějnice

Svědectví o této tragické historii podal na počátku šedesátých let minulého století spisovatel Václav Kaplický v románu Kladivo na čarodějnice. Stejný název nese i film režiséra Otakara Vávry s vynikajícími hereckými výkony Vladimíra Šmerala, Josefa Kemra, Elo Romančíka, Zuzany Kocúrikové a dalších, který byl natočen v roce 1969.

Zejména historii čarodějnických procesů – i když nejenom jí – je věnován další díl cyklu Česko – země neznámá. Setkáme se v něm s kastelánem losinského zámku Františkem Fialou, historikem Jaroslavem Gecíkem a vedoucím katedry církevních dějin teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Miloslavem Pojslem.

Ti se nám pokusí z různých úhlů pohledu přiblížit historii velkolosinských procesů i nazírání na ně z hlediska současné historické vědy.