Ve starověkém světě hrála Sicílie významnou úlohu. Kolem Sicílie vedly významné námořní cesty, je odtamtud blízko do někdejšího Kartága, původně fénického a později jednoho z nejvýznamnějších měst Římské říše.

V 17. stol. zalila láva z Etny celou Katánii a kraj kolem ní, poté udeřilo silné zemětřesení, které poničilo na čtyři desítky osad na jižním a východním pobřeží.

Doba románská a gotická vzala více méně za své. To, co bylo tehdy obnoveno a znovu postaveno, je baroko paláců, kostelů, kašen a morových sloupů. V hojné míře však kupodivu zůstaly zachovány památky na období, kdy Sicílii ovládali Řekové a Římané.

Chrámy Agrigenta

Vysoký kamenný útes, který měří třináct kilometrů, obepíná prostor, v němž Řekové z ostrova Rhodos vystavěli v 6. století př. n. l. město Akragas.

Chrám bohyně Junony (za Řeků se jmenovala Héra), chrám Concordia, o němž se neví, komu byl zasvěcen, se zachoval díky křesťanům. Ti vyzdili prostor mezi antickými sloupy a z pohanského chrámu si udělali kostel. K vidění je dále devět sloupů Herkulova chrámu a nedokončený a pobořený ohromný Diův chrám nebo symbol Agrigenta, čtveřice sloupů chrámu Castora a Polluxe.

Zatím naposledy ukázala Etna svou sílu v roce 2002. Řeka ohnivého magmatu zaplavila i domy na úbočí hory.:.Zatím naposledy ukázala Etna svou sílu v roce 2002. Řeka ohnivého magmatu zaplavila i domy na úbočí hory.foto: Právo/Bohuslav Borovička

Jak mohutný, výstavný, vznešený a bohatý býval někdejší Akragas, to si návštěvník může představovat při pohledu na stovky hektarů prostoru, v němž jsou chráněny nejen historické stavby, ale také přírodní uspořádání.

Řecko-římské Syrakusy

Námořní cesty měly pro nevelký starověký svět větší význam než ty pozemní. Není proto divu, že téměř všechna tehdy významná města leží u moře nebo k němu měla v dobách své slávy blízko.

Tak jsou na tom i Syrakusy, kdysi největší a nejvýznamnější město starověku. Jejich centrem býval ostrůvek Ortygia, dnes spojený se zbytkem města širokým mostem.

To podstatné, co je z antických Syrakus k vidění, najdeme ve čtvrti Neapolis. Je tam řecké divadlo, vytesané do vápencové skály ve 3. stol. př. n. l., hned vedle je někdejší kamenolom s mohutnou jeskyní, známou jako Dionýsovo ucho, a nedaleko je římská aréna.

Ze starověkých Syrakus toho v samotném městě moc nezůstalo. Nejvýznamnější památkou někdejší slávy a moci je rozlehlý amfiteátr..: Ze starověkých Syrakus toho v samotném městě moc nezůstalo. Nejvýznamnější památkou někdejší slávy a moci je rozlehlý amfiteátr.foto: Právo/Bohuslav Borovička

V dobách svého největšího rozkvětu, ve 4. stol. př. n. l., měly Syrakusy 300 tisíc obyvatel (někde se uvádí až 500 tisíc), byly střediskem řecké kultury a umění. Jejich sláva pohasla poté, co po dvouletém obléhání podlehly roku 212 př. n. l. barbarským Římanům.

Divadlo v Taormině

Město Taormina na úbočí Monte Tauro je tím nejhezčím, nejkýčovitějším, nejpůvodnějším, nejdražším, nejnavštěvovanějším místem na Sicílii. V zimě má nějakých šest tisíc obyvatel, ale v létě se jejich počet zmnohonásobí. V podvečer není na Corsu k hnutí. Nespočet hospod a kavárniček (asi nejdražších na Sicílii), ozdobné balkóny plné květin.

Celá Sicílie oplývá jakýmsi magickým kouzlem a v Taormině je jeho působení největší. Možná za to může činná sopka Etna, kterou má člověk z teras Taorminy jako na dlani.