Ve druhé polovině 19. století byly strženy městské hradby a na jejich místě byl položen základ Bahnhofstrasse, jež se pak stala a je dodnes výkladní skříní švýcarského bohatství.

Kousek dál, směrem k Curyšskému jezeru, je Paradeplatz, náměstí pojmenované podle toho, že tam bylo kdysi vojenské cvičiště. Už víc než sto let je především náměstím peněz: banky, hotely, luxusní restaurace a obchody se zlatem.

V Curychu vyrostla řada hotelů

Všimněme si třeba úvěrového ústavu Schweizerische Kreditanstalt, založeného v polovině 19. století jedním z vůdců švýcarského měšťáctva Alfredem Escherem.

V tomto paláci z gründerské doby Švýcarska úslužný personál vyřizuje tlumeným hlasem obchody, při nichž se hovoří o majetcích vyjadřovaných osmi až desetimístnými čísly.

V hale, zdobené arkádami a palmami i v přilehlých salóncích jsou zákazníkům k dispozici pohodlná křesla a objeví-li se potřeba, mohou být použity i služby místních lékařů, či diskrétní policie.

Ulice starého města jsou rájem pro milovníky nákupů. Ulice starého města jsou rájem pro milovníky nákupů. foto: Právo/Foto Zürich Tourism

Peněžní instituce, jako je zmíněný ústav, udělaly z Curychu město dokonalých služeb, metropoli ekonomiky a vtiskly mu svou pečeť. Z více než 300 000 aktivních obyvatel města je jich téměř polovina zaměstnána v bankách, pojišťovnách, hotelech a restauracích.

Peníze je třeba utrácet, a tak vyrostla v Curychu řada hotelů, nejdražší na nábřeží Limmatu a u Curyšského jezera, jiné v blízkosti letiště. Převážně dojíždějícím Švýcarům a turistům slouží mnoho nových paláců, označovaných všeobecným slovem „shopping“.

Firmy jako Jelmoli (móda), Omega, Bucherer (hodinky, šperky), Globus, Osswald (kosmetika), Sprüngli, Merkur (čokoláda), Schweizer Heimatwerk (suvenýry), Migros (potraviny) jsou švýcarské, většina ostatních, podobně jako v jiných evropských městech, patří firmám nadnárodním.

Co tedy vlastně zbylo z tohoto starého, cechovního města?

Když procházíte Starým městem na pravém břehu Limmatu a zastavíte se na náměstíčku Stüssihof a jdete pak pověstnou Spiegelgasse – na jednom konci širokou sotva čtyři metry – až po Neumarkt, je vám jasné, že tady asi renovace tak brzy neproběhne.

Což je dobře, protože právě tato část města demonstruje historii, stálost i velkou míru skromnosti starých Švýcarů.

Tamní obyvatelé, ať už to jsou kováři, stříbrotepci, pekaři, prostitutky, či knihkupciantikváři, mají sympatie turistů, studentů, mladých lidí. Zásobují je totiž dobrotami, připomínkami minulosti, nebo jako nedávno zesnulý knihkupec Theo Pinkus, zajímavou dobovou kritickou literaturou.

Řeka Limmat, vlévající se do Curyšského jezera, a panorama Alp v pozadí tvoří překrásnou kulisu, v níž se usadila švýcarská finanční metropole. Řeka Limmat, vlévající se do Curyšského jezera, a panorama Alp v pozadí tvoří překrásnou kulisu, v níž se usadila švýcarská finanční metropole. foto: Právo/Foto Zürich Tourism

Snad to není náhoda, že právě tady v curyšském Starém městě vznikaly převratné myšlenky. Právě tady, v kostele, jejž průvodce nazývá Grossmünsterem a jehož základy se datují z doby franckého Charlemagne, zahájil svou „kacířskou“ kariéru jeden z reformátorů katolické církve Huldrych Zwingli.

Zde, ve Spiegelgasse pobývali u svých přátel Johann Wolfgang Goethe, básník Georg Büchner, ale i emigrant Uljanov-Lenin. Tam, kde hospoda Castel Pub dnes nabízí turistům pivo, se za první světové války nacházel Cabaret Voltaire, v němž Tristan Tzara, Hugo Ball a malíř Hans Arp představili poprvé dadaistické umění, jež si dělalo legraci z měšťácké kultury.

Pěkný výhled na protáhlé Curyšské jezero

Blízké náměstí Bellevue má přiléhavý název, je z něj pěkný výhled na protáhlé Curyšské jezero a příjemné kopce nad ním, poseté mnoha útočišti bohatších Curyšanů. Z přístaviště naproti nádraží vás parník přiveze k mnoha z těchto malebných míst, rozmístěných po březích jezera dlouhého 27 kilometrů a třeba i na nejvzdálenější ostrůvek Ufenau.

Za Bellevue směrem k jezeru se rozkládá univerzitní čtvrť. Impozantní Vysoká škola technická, navržená architektem Gottfriedem Semperem v polovině 19. století a hned vedle masivní budova univerzity ze začátku století dvacátého.

Ta sousedí s Domem umění, naplněným sbírkami děl z celé Evropy. Blízko je Archiv Thomase Manna, dále Centrum Le Corbusiera, postavené podle návrhu samotného architekta, a pak sbírka umění podnikatele E. G. Buhrleho s díly středověkých i moderních malířů.

Kavárny na břehu jezera nabízejí občerstvení i hezký výhled. Kavárny na břehu jezera nabízejí občerstvení i hezký výhled. foto: Právo/Foto Zürich Tourism

Naproti na druhém břehu najdete Lindenhof, kopec navýšený morénami, kde prý v daleké minulosti našli útočiště již Keltové. Římané tam později postavili tábor, jehož posádka hájila přechod do Rhetie. Lindenhof skrývá mnohá tajemství: byl tam za Karla Velikého královský palác, nebo ne? Lindenhof je nyní jedním z mála klidných míst v rušném centru města.

Poblíž najdete i chloubu Curychu, mohutný chrám Fraumünster, jehož počátky sahají do 9. století a jehož pozoruhodnost podpořili i známí malíři 20. století, Giacometti svými malbami na skle a Marc Chagal rosetou znázorňující stvoření světa.

Rady na cestu
Pokud pojedete autem, jsou silnice 1. třídy a dálnice zpoplatněny. Dálniční známky v Autoturistu, nebo na švýcarských hranicích. Nejlepší trasa: Plzeň–Rozvadov–Norimberk–Mnichov–Schaffhausen. Do Curychu se také dostane pravidelnými linkami vlaků, letadel i autobusů.
Turistická centrála Switzerland Tourism v Praze
V Curychu jsou obchody otevřené denně 8.30–20.00 hod. V menších městech polední přestávka od 12 do 14 hod.
Musíte mít platný pas. Vízum se vyžaduje jen u pobytů delších než tři měsíce. Bližší informace na ZÚ. Totéž pokud jde o celní předpisy. K cestování po Švýcarsku vhodný Swiss pas (slevy).
Oficiální měna švýcarský frank (CHF), směnný kurs současně kolem 15 Kč za 1 frank. Švýcarsko není členem EU, přesto se v obchodech euro přijímá a ceny jsou pro srovnání i v eurech. Nejlepší směnné kursy nabízejí banky, směnárny a hotely mohou žádat poplatek.