Na ostrovech ale nevoní jen byliny, jejichž stráně jsou jimi pokryté. Voní tu i něco mnohem prozaičtějšího – grilované pochoutky.

Jehněčí a víno

Podávají je v konobách a tavernách, pizzeriích a dalších hospůdkách. Nejvoňavější a nejkřehčí je jehněčí. Aby ne, když se stáda oveček prohánějí celé dny v čisté krajině. Vydáme-li se po ostrovech jakýmkoli dopravním prostředkem, narazíme na ně.

Jestliže nás po takovém setkání přejde chuť na jehněčí, což by ale byla škoda, zkusme pašticadu, což je hovězí marinované v koření a vinném octu, dušené na víně, podávané s bramborovými noky.

Dalmatská vína jsou vyhlášená a k dostání i u nás. Za ochutnávkou vína z odrůdy plavac Bol se však raději vypravíme do Bolu na promenádu, kde za ceny od 75 kun na osobu k plavac Bolu a nebo i k jinému vínu, které si vybereme, dostaneme ještě maso nebo rybu na grilu s opékanými bramborami a zeleninovým salátem.

Brač není jen Zlatni rat

Řekne-li se Brač, většina turistů dodá Zlatni rat – Zlatý mys, šestisetmetrový výběžek do moře s oblázkovou pláží, která pojme naráz 5 000 rekreantů. Ti se sem hrnou, i když vědí, že jim bude poněkud těsno. Je to asi jako být v Itálii a nevidět Benátky.

Brač - Pučišča.: Brač - Pučiščafoto: Právo/Olina Táborská

Jachtaři, surfaři a vůbec nadšenci pro vodní sporty sem však budou jezdit navzdory tlačenici. A také nudisté, kteří se mohou koupat v severní části mysu, jehož špička se stáčí tu k jedné, tu k druhé straně podle síly mořských vln a větru.

Kdo si raději vychutnává plážový styl, může alespoň zkusit hledat mezi oblázky červenou mušli nazývanou garšský kámen. Přinese mu prý štěstí.

Suvenýry přímo od výrobce

Trajektem jsme ze Splitu za hodinu v bračském přístavu Supetar. Bez auta zaplatíme 50 Kun, s autem 150. Sedíme-li za volantem, vydejme se do nedaleké Postiry, kde nakoupíme jedinečné suvenýry.

Kdo chce, může si vybírat přímo u výrobce. Stačí vyjít pár kroků mírně do kopce a jsme v domku, který poznáme podle dvou šlahounů vinné révy jakoby rostoucích ze zdi. Vyrábí se zde mýdlo, jehož základem je olivový olej, do kterého se přidávají byliny posbírané na ostrově.

Jsme-li pojízdní, vezměme to ještě na skok do Micry, městečka umělců a pěstitelů oliv. Zdejší lisovna oliv slouží také jako muzeum tekutého zlata, jak se tu olivovému oleji říká. Lepší dárek si z ostrova ani nemůžeme odvézt. Předčit ho může leda pršut, sušená šunka, což je opravdu delikatesa.

Do Bílého domu i vídeňského Parlamentu

Při prohlídce splitského Diokleciánova paláce se dozvíme, že je postaven z bračského kamene. Těží se a vyváží ve velkém. Honosí se jím i Bílý dům ve Washingtonu, Reichstag v Berlíně, Parlament ve Vídni i paláce v Benátkách.

Líheň kamenosochařů je v malém přístavu Pučišča. Kamenická škola září bělobou přímo na promenádě. Na práci budoucích sochařů, jejichž pověst dosáhla až za oceán, se dá nahlédnout okny. Koupit si upomínku z bračského kamene lze v obchodě na přístavním parkovišti.

Na Hvar nedají jachtaři dopustit

O něco luxusnější je protější, sedmdesát kilometrů dlouhý ostrov (široký 4 – 11 km) Hvar, především jeho město stejného jména. Jachtaři na ostrov nedají dopustit. A také surfaři, kteří jezdí nejraději do malých rybářských vesniček v blízkosti Jelsy – Zavala, Ivandolac, Svatá Nedelja.

Nejatraktivnější pohled na město Hvar je od moře před příjezdem do města, kdy se před námi otevře přímo kýč s promenádou plnou palem a 700 let starými hradbami, které se táhnou po svahu až k pevnosti Španjol ze 16. století. Krásné výhledy nabízí i pěší cesta z pevnosti dolů.

Hvar - město Hvar.: Hvar - město Hvarfoto: Právo/Olina Táborská

Výhledy ze serpentin na zátoky a protější Brač nás přinutí zastavit a kochat se. Můžeme přitom obdivovat cyklisty, kteří navzdory náročnějšímu terénu pochopili, že tohle je ten správný způsob, jak si co nejvíce užít ostrovní nádhery.

Automobilisté mají po příjezdu do města Hvaru k dispozici čtyři parkoviště. Mimochodem, na celém ostrově není semafor.

Zábava až do rána

Dny na ostrově nám pomůže naplnit nejen pobyt u vody, ale i procházky s atmosférou daleké historie. Architektura města Hvar připomene Benátky, které na ostrově vládly od 15. do 18. století a vtiskly tak architektonický ráz celému městu. Ve Starim Gradu se dostaneme ještě dál, založili ho ve 4. století před Kristem staří Řekové.

Můžeme se také procházet podél pobřeží na 1,5 kilometrové stezce mezi Jelsou a Vrboskou a unavené nohy pak složit pod stolky slastičaren (cukráren) nabízejících bezkonkurenční zmrzlinu.

Tři dny trvající oslavy Dnů vína mají na programu i velkou technoparty. Na závěr slavnosti rozzáří celou zátoku světla pochodní, které zapálí rybáři na svých člunech.