Každý může hrát picigin

Dalmatské pobřeží má čisté, denně kontrolované pláže, lemované přímořskými borovicemi. Kromě plavců a chytačů bronzu sem jezdí rádi horští i pěší turisté a v poslední době stále hojněji i agroturisté. Ten kdo sportuje jen rekreačně, nemusí celé dny prolenošit. Stačí se zapojit do hry zvané picigin.

Dva nebo více lidí stojí ve vodě a odbíjejí dlaněmi míček s cílem co nejdéle ho udržet v suchu. Obyvatelé Splitu hrají picigin i na Silvestra, kdy voda v moři nedosahuje ani deseti stupňů. Míček se vejde do kufru a vyrobíme ho jednoduše: stačí oloupat a vyhladit tenisák.

Dobrá Baška Voda

Kdyby tak první Češka, která si v tehdejší rybářské osadě otevřela penzion už v roce 1932, tušila, že se do Bašky Vody najednou ubytuje i 13 500 rekreantů, z nichž bývá tak 34 % rekreantů z ČR.

V Trogiru se líbí fandům moře i historie..: V Trogiru se líbí fandům moře i historie.foto: Právo/Olina Táborská

Letovisko leží na úpatí pohoří Biokovo, kde se nachází dvacetihektarový park přírody s krásnými výhledy a velkým množstvím stezek. Turismus se v této části pobřeží začal rozvíjet mezi 1. a 2. světovou válkou. Na třech kilometrech oblázkových pláží v Tučepi se ještě donedávna slunili hlavně Němci, ale rok od roku přibývají i Češi a Moravané.

Jestli si někdo z nich koupil v okolí kamenný dům, jako to dělá spousta cizinců, nevím, ale jisté je, že kupci domy renovují a někteří začínají podnikat v ekoturistice. Návštěva rodinných farem se stala módou. Název Baška Voda je od dobré vody, pramenící ve vesnici Bast.

Blízko k moři

Nejblíž k vodě to budeme mít v nejmalebnějším středisku Brele s šesti kilometry oblázkových pláží. Nejvzdálenější dům k pronajmutí je 250 metrů od moře. Díky nekonečné aleji vzrostlých borovic si budeme hovět přímo ideálně: s hlavou ve stínu, břichem na slunci a nohama ve vodě.

Najít stín na pobřeží je snadné. .: Najít stín na pobřeží je snadné. foto: Právo/Olina Táborská

Diskotéky na Makarské Hodně turistů, vloni i 96 103 z České republiky, nedá dopustit na Makarskou, známé středisko s několika osadami a spoustou pěších stezek a zeleně. Najde se tam každý, kdo má rád společenský život s diskotékami, zábavou, nákupy a dobrým jídlem.

A ještě se může opalovat na Pláži Punta Rata, vloni oceněné modrou vlaječkou za čistotu moře. Jde o mezinárodní označení vysokého stupně ochrany přírodního prostředí. Hloubka moře až padesát metrů přivádí na Makarskou také potápěče.

Na safari do Omiše

Do Omiše míří kromě jiných milovníci safari. Prohánějí se v džípech mezi Splitem a Omiší, na území bývalé Poljické republiky, po cestách projetých bagrem. Občas zastaví, třeba u Hvězdárny a nebo aby se napili z pramene pitné vody, který na rozdíl od jiných nikdy nevysychá a také pohlédnou z ptačí perspektivy na Omišské panorama.

Omiš.: Omišfoto: Právo/Olina Táborská

Dolů prodírají pralesem k vesnici Gata, kde zakončí výlet prohlídkou Muzea Poljické republiky a hostinou v ekorestauraci. Na dřevě pečené brambory s masem jsou velká lahůdka. Druhý den můžou odpočívat na omišské pláži, posedávat v místních kavárničkách nebo poznávat památky starobylého městečka.

Dříve piráti, dnes milí hostitelé

Zatímco dříve Omišané přepadávali benátské a neretvanské lodě, dnes jsou příjemnými hostiteli. Vloni to ocenilo i 163 158 Čechů a Moravanů. Pirátství jim usnadňovala poloha městečka i lehké a rychlé lodě. Dnes se na lodičkách projíždějí po řece Cetyni návštěvníci letoviska. Je mezi nimi hodně rodin s dětmi, malá hloubka vody slibuje bezpečnější koupání.

Jedna z nejznámějších riviér - Makarská. .: Jedna z nejznámějších riviér - Makarská. foto: Právo/Olina Táborská

Pobyt si zpestřují mimo jiné i výletem po řece Cetyni. Asi osmikilometrová trasa kaňonem končí v místě s názvem Radvanove Mlynice, kde je pod stoletými platany zahradní restaurace pro 500 lidí. Chleba tam pečou hostům na očích, já však doporučuju soparnik.

Čím se občerstvit? Třeba soparnikem - placka s mangoldem, jako desert fritule, což jsou malé koblížky a zapít to můžeme vínem Plavac. .: Čím se občerstvit? Třeba soparnikem - placka s mangoldem, jako desert fritule, což jsou malé koblížky a zapít to můžeme vínem Plavac. foto: Právo/Olina Táborská

Mezi dvěma plackami mangold, česnek, bohatě zalité olivovým olejem, šup s tím do pece. K tomu víno Plavac a jste spokojeni. Kdo raději maso, jedině na roštu. I ryby.

Na Dalmatský večírek

Nejlevnější ubytování lze najít v campu Dole v Živogošče. Z jeho 2500 obyvatel bylo vloni 64 procent návštěvníků z ČR. Zážitkem je návštěva 150 let starého sklepa ve Strnji s dalmatskými specialitami připravovanými na otevřeném ohništi.

Každý dopřeje bohaté menu z čerstvých ryb, výtečného chleba a zeleniny, ochutná zdejší likéry s bylinami nebo medem nasbíranými na Biokovu (travarica, Mirta, Medovaca) anebo Prošek, což je sladké dezertní víno.

V menu na tzv. Dalmatském večírku nesmí chybět grilovaná ryba. .: V menu na tzv. Dalmatském večírku nesmí chybět grilovaná ryba. foto: Právo/Olina Táborská

Většinu produktů si v objektu sami vyrobí. Ryby a maso nakupují od prověřených obchodníků a rybářů. Po návratu domů potěší suvenýr v podobě vína nebo pálenky rodiny Brajković.

Za památkami

Být ve Střední Dalmácii a nevidět památky Splitu nebo Trogiru? Nemyslitelné. Na prohlídku splitského Unescem chráněného Diokleciánova paláce je však lepší jít s průvodcem. S ním bude mnohem zajímavější prohlídka rezidence o rozloze asi 30 000 metrů čtverečních, do které se v roce 305 uchýlil napřed císař Dioklecián když opustil trůn římského imperátora, a pak i obyvatelé nedaleké Salony při útěku před Avary a Slovany.

Palác Diokleciána ve Splitu..: Palác Diokleciána ve Splitu.foto: Právo/Olina Táborská

Ještě po nich zbyla velká aréna, kterou můžeme vidět cestou k letišti a nebo do blízkého dvoutisíciletého města-muzea Trogiru, také zapsaného do seznamu kulturních památek světového významu Unesco.