Kurská kosa je na obou stranách národním parkem s přísně chráněnou krajinou, proto platí všude zákaz stanování ve volné přírodě. V roce 2000 byly obě části kosy zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO.

Můžou za to mořské proudy

Za svůj zvláštní tvar vděčí Kurská kosa sedimentační činnosti mořských proudů. V místech, kde jako pozůstatek kontinentálního zalednění ležely pod mořskou hladinou kamenité morény, ukládalo moře písčitý materiál, z něhož před několika tisíci let kosa vznikla.

Krásu písečných dun, mořských zálivů, borových lesů a rybářských vesnic obdivovali například cestovatel Humboldt nebo spisovatel Thomas Mann, který ve vesnici Nida mezi válkami dokonce strávil několik let. V jeho někdejším domě je dnes jeho muzeum.

Kosa je k souši "připojena" na ruském území. Obě části jsou rekreačními oblastmi, kam v létě jezdí mnoho domácích i zahraničních návštěvníků. Ruská část kosy je klidnější, odlehlejší, i když občas také zanedbanější. Nachází se na ní několik naučných stezek.

Krikštas a Vrch čarodějnic

Objednat si lze výlety po moři i naučné exkurze po vybraných částech kosy. Hlavním centrem s informační kanceláří a možností ubytování je vesnice Rybačij, dále pak Morskoje a Lesnoje. Kurská kosa je známa i ornitologickou stanicí.

Na litevské části Kurské kosy leží čtyři hlavní vesnice: Nida, Preila, Pervalka a Juodkrantě.

Při cestě z Kaliningradské oblasti přes hranici dorazíte nejdřív do Nidy. Je tu i řada bývalých rybářských domů, několik malých jantarových galerií s prodejnami, moderní prosklený kostel z roku 2003 nebo maják z poloviny 19. století.

Na volných prostranstvích před domy často stojí stožáry s barevnými větrnými korouhvemi. Ty byly kdysi rozlišovacím označením pro místní lodě a později se staly svéráznou ozdobou místních domů a zahrad.

U luteránského kostela na severním okraji Nidy se rozprostírá hřbitov s pozoruhodnými náhrobky zvanými "krikštas", znázorňujícími rostliny a zvířata. Největší oblast písečných dun na Kurské kose se nachází severně od Pervalky.

Duny tu pokrývají souvisle území o rozměrech přibližně 2x5 kilometrů. V minulých staletích tu dokonce bylo při větrných smrštích pískem doslova zasypáno několik vesnic, ty současné jsou už položeny dále a jsou před pískem dobře chráněny.

Skoro ve všech domech kolem hlavní silnice se prodávají čerstvě upečené nebo vyuzené ryby. Nad vesnicí Juodkranté se tyčí tzv. Vrch čarodějnic s pozoruhodnou expozicí vyřezávaných dřevěných soch pod širým nebem mezi stromy. Téměř stovku soch vytvořili místní umělci koncem 70. let 20. století. Jsou typickou součástí litevské lidové kultury.

Rady a informace na cestu
DOPRAVA
Nejvýhodnější doprava do Kaliningradu je přímou leteckou linkou z Prahy, provozovanou 4x týdně společností KD Avia. V ostatní dny je nutno využít spojení přes Varšavu. Vlakem trvá cesta se dvěma přestupy a značnou pauzou v Polsku více než 24 hodin. Z hlavního města Litvy se lze dostat do ČR autobusem nebo linkou ČSA, provozovanou 2x denně. V litevské části kosy je k dispozici cyklistická stezka s možností vypůjčit si kola.
MĚNA
Sto ruských rublů je asi 82 Kč, jeden litevský lit je 8 Kč.
UBYTOVÁNÍ
V Kaliningradu přijde nocleh ve dvoulůžkovém pokoji turistické kategorie na 28 eur za osobu. Ubytování vůbec je na obou stranách Kurské kosy na místní poměry dost drahé. Na litevské části kosy jsou k dispozici prakticky pouze hotely s cenou kolem 100-250 litů na osobu a noc. V letní sezóně nabízejí místní obyvatelé noclehy ve svém domě - cena je v přepočtu už od 200 Kč. V létě se ale stává, že jsou ubytovací kapacity plné. Na okraji Nidy je kemp, kde se za noc platí 10-20 litů za stan a 15 litů za osobu. Za vjezd do národního parku motorovým vozidlem se platí poplatek 10-50 litů.
WWW STRÁNKY
www.tourismkaliningrad.ru, www.kaliningrad.ru, www.kurshkayakosa.ru (ruská část Kurské kosy, v ruštině), www.nerija.lt (litevská část - litevsky, anglicky a rusky)