S průvodci si na výletech zopakujete staré řecké báje dopodrobna. Některé budete znát, jiné třeba ne, ale všem - při pohledu na krétskou krajinu ubíhající za okénky autobusu - budete alespoň pro tu chvíli beze zbytku věřit.

Taťka Kronos

Budete se bát o malého Dia, jehož všechny starší sourozence taťka Kronos snědl pro jistotu hned po narození, aby jej nesvrhli z jeho božského trůnu. Budete si představovat, jak se Zeus převtělil do krotkého bílého býka, aby si získal srdce fénické princezny Europy a mohl s ní odplavat právě na Krétu. A tak to jde pořád dál.

Když se na výletě do soutěsky Samaria, která je beze sporu nejvyhledávanějším přírodním turistickým cílem Kréty, průvodce Rudolf rozpovídal o historii ostrova za druhé světové války, o statečných partyzánech, o řeckém králi Jiřím prchajícím před nacisty právě napříč soutěskou a Němcích plánujících založit cosi na náhorní plošině Omalos, přišlo mi to náhle takové nějaké přízemní, plytké...

Ne, muži v zeleném a v přilbách na slunnou Krétu porostlou desítkami miliónů olivovníků, révou a citrusovníky v mých představách prostě nepatří. Je to přece ostrov bájí, bohů a hrdinů.

Archeologie

Díky své výhodné poloze se na Krétě vyskytovali v průběhu věků příslušníci různých zemí a národů. Kromě Řeků tu byli mj. Benátčané, Římané, Arabové, Turci a další. Skoro všichni tu po sobě něco zanechali, a tak dnešní podoba Kréty je vlastně výsledkem splynutí všech těchto elementů. Například v ulicích Rethymna narazíte z ničeho nic na minaret, na břehu jsou pozůstatky benátské pevnosti atp.

Korunovačními klenoty ve šperkovnici historických památek Kréty jsou ovšem archeologické vykopávky na místě paláců v Knossu, Festu, Malii a v Zakrosu. Kdo ve škole neprospal všechny hodiny dějepisu, určitě si vzpomene, že Kréta je považována za kolébku evropské civilizace. A aby ne!

Herakleion - benátské podloubí. Foto: NOVINKY/Zuzana Zábrodská

Vždyť splachovací záchody, kanalizaci, vodovodní potrubí nebo anatomicky tvarovaný trůn tu měli už v roce 1700 před Kristem! Kolika morových ran by byla Evropa ušetřena, kdyby si ten standard udržela i ve středověku?

Zásluhy za objev těchto paláců náleží Britovi siru Arthuru Evansovi, který pozůstatky paláce v Knossu odkryl na vlastní náklady na samém počátku 20. století. Jeho přínos je ovšem dalekosáhlejší. Odhalené trosky totiž nechal zčásti dostavět. Pravda, jako materiál použil hlavně beton, což mu mnoho archeologů dodnes vyčítá, ale Kréťané si jeho práce velice váží.

Festos pak Knossos

Od té doby je ovšem svět archeologů rozdělen na dva tábory. Ti první se hroutí hrůzou při představě dostavování historických památek, druzí naopak vítají možnost předvést laickému světu krásu a velkolepost zašlých kultur. Střední proud pak asi uvažuje nejrozumněji: dostavovat ano, ale s použitím místních materiálů a nejlépe s využitím dobových technologií.

Pokud byste si rádi udělali obrázek sami, je dobré navštívit jak Knossos, tak například Festos, který zůstal nedostaven.

Osobně doporučuji nejdříve zavítat do Festu a teprve pak navštívit Knossos. V opačném pořadí vypadá Festos jako opravdu velmi chudý příbuzný Knossu.

Kréta je nejjižnějším ostrovem Řecka. Je dlouhá zhruba 260 km a široká od 12 do 57 km. Dominují jí tři krasové masivy táhnoucí se za sebou od západu k východu. Jsou to: Lefka Óri, neboli Bílé hory, jež vděčí za své jméno bílé barvě vápence, z nějž jsou utvořeny. Následuje pohoří Psilorotis, nazývané také Idi. Na východě Kréty se zvedá pohoří Dikti.

Břehy Kréty na severu omývá moře Krétské, na jihu pak moře Libyjské, které je zhruba o 3 až 4 stupně chladnější. Právě na jižní straně pohoří pramení většina řek, které se pod povrchem vlévají do Libyjského moře a svými studenými vodami je ochlazují. Průměrná teplota vody na severu se v létě pohybuje okolo 26 °C.

Vítr Širokko a růžový písek

Na jihu je třeba počítat i s větrnějším počasím, vane sem vítr až z Libyjské pouště. V zimě a na jaře je to pak i vítr známý na Adriatickém pobřeží pod jménem Širokko. Ten sice zvýší teplotu, pak ale následují vlhké a chladné dny. Citlivým lidem způsobuje bolesti hlavy.

Na Krétě je možné nalézt písčité, kamenité i skalnaté pláže, většinou však na nich není příliš mnoho mušlí. Kdo je rád sbírá, neměl by vynechat výlet k pirátské pevnosti Gramvusa na západním pobřeží.

Jeho součástí je zastávka v malebné zátoce Balos, kde se nachází modrá laguna s růžovým až červeným pískem. Tuto nezvyklou barvu mají na svědomí právě roztomilé droboučké mušličky.

Jinou zajímavostí na Krétě je pravý palmový háj. Člověk v něm pravda nezabloudí, ale je jediný v celé Evropě. Nachází se na severu východního pobřeží ostrova.