Jaromír Štětina tady při svém putování za čerty po Čechách také udělal zastávku a František Sláma to zachytil na filmový pás.

Čerty ani Jasněnku nejspíš na Frýdštejně dnes nenajdete, ale za ten kousek stoupání po velmi pohodlné cestě ze stejnojmenné vsi budete bohatě odměněni - otevře se vám úžasný výhled na romantickou krajinu, a až se vynadíváte, můžete se pustit do spletitých prostor, vytesaných přímo v pískovci.

Jestli vás okouzlí největší prostora, která mohla být stejně dobře hodovní síní Keltů či konírnou středověké posádky nebo dosud ne zcela vyčištěná studna nebo prostor kaple - to už nechám na vás.

Malíř, básník, písmák

Z Frýdštejna pocházejí i velmi zajímavé osobnosti - ve stejné hájovně se v 19. století nedlouho po sobě - ale v různých rodinách - narodili malíř Beneš Knüpfer a básník inspirovaný dekadencí Petr Kles. A kdybychom šli ještě dál proti proudu času, museli bychom se zastavit u jména sedláka, rychtáře a písmáka Jana Cejnara.

Nejenže pěšky chodíval do Prahy pro knihy, ale sám také pečlivě sepisoval kroniky, které dodnes poskytují mnoho zajímavých postřehů a dokladů tehdejšího života.

Zachránci

Historie Frýdštejna je podobná historii hradů jiných - střídali se majitelé i obléhatelé, podobná je i v tom, že když byl hrad opuštěn, stal se zdrojem levného stavebního materiálu. V čem se však frýdštejnská historie liší, to jsou lidé.

Jako by místo samo přitahovalo své zachránce - například kastelán Václav Tůma se Frýdštejnu přímo upsal. Nevím, jestli krví, ale potem určitě - víc než tři desítky let už je s hradem spjatý, a právě on s kamarády tu vyrubal vzrostlé stromy z náletu, vyhrabával desetimetrový nános listí, písku a kamenů ze studny a doufá, že i ty poslední dva či tři metry ještě zvládne a konečně se dozví, jestli je dole pramen nebo jestli to byla jen nádrž na vodu dešťovou nebo zásobárna obilí nebo místo, které skrývá něco ještě mnohem podivuhodnějšího.

Fortel zedníků v čele s Pavlem Berkou můžete obdivovat na dozděných hradbách a snahu obecního úřadu (dnes pod vedením Pavla Müllera) o zachování hradu nesignalizuje jen obecní červený prapor s markvartickým lvem, který vlaje na věži.

Rada na závěr

Kdybyste se chtěli o Frýdštejně a jeho slavných rodácích dozvědět ještě víc a kdybyste se chtěli zahledět na zdejší, svým zabarvením naprosto unikátní polodrahokamy nebo obdivovat zbytky kachlů či výzbroje, pak si k frýdštejnskému výletu přidejte ještě jednu zastávku - v Muzeu Českého ráje v nedalekém Turnově.