Ostrovy jsou opředeny legendami, z nichž některé tvrdí, že jsou zbytkem bájné Atlantidy. Jméno prý souostroví dali první mořeplavci. Jedna z legend praví, že jej pojmenovali podle ptáka azora, tedy jestřába. Jak se však později ukázalo, tento dravec na ostrovech nikdy nežil. Námořníci si ho totiž spletli s mořským orlem. Historici proto za pravděpodobnější považují verzi, že název vznikl z portugalského azures, tedy modrý.

Souostroví vzniklé vulkanickou činností je poseto mocnými sopečnými kužely a různě hlubokými krátery se smaragdovými, tyrkysovými nebo safírovými jezery. Jako zázrakem se toto místo plné bujné vegetace zatím nestalo jedním z masově navštěvovaných turistických letovisek. Nejsou zde žádné stresující bludiště hotelových komplexů, věčně hlučící přelidněné promenády ani nekonečné pláže našlapané slunícími se těly.

Na devíti ostrovech, které Azory tvoří, čekají turisty klidné útulné hotely, hotýlky a apartmány. K procházkám jsou zde určeny stezky různého stupně obtížnosti, na nichž si člověk připadá jako v báječně udržované botanické zahradě.

Modrá hortenzie jako symbol

Okouzlující je i ojedinělá místní architektura. Nízké domky v pobřežních vesničkách, jejichž dominantou je samozřejmě kostelík, jsou totiž vystavěny z lávových kvádrů. Tradičním stavebním materiálem je láva - pórovitá hornina. Aby domky z ní nepůsobily tak smutně, lemují okna a dveře ornamenty z bílého vápna.

Neobyčejnou scenérii krajiny dokreslují zářivě zelené pastviny, na nichž se pokojně popásají krávy. Jednotlivé loučky jsou od sebe odděleny lávovými zídkami nebo živými ploty z hortenzií, zejména modrých, které jsou symbolem Azorů.

Původně byly ostrovy na faunu velice chudé, prakticky zde žili pouze ptáci. Drobní živočichové, jako například ježci, připluli s námořníky.

Zastávka pirátů

Ostrovy vznikly před 20 milióny let v důsledku vulkanické činnosti. Ani po tolika letech z podmořských sopek nevyprchal život. Čas od času se probudí a z podzemí tryskají proudy lávy, dýmá kouř a létají balvany.

Podle starých janovských map byly Azory objeveny mezi lety 1317 a 1339. První obyvatelé, kteří se nezalekli usídlit se v zemi vzešlé z lůna pekelného, si k životu zvolili ostrov Santa Maria, a to roku 1437. Tehdy se ostrovy staly důležitou zásobovací zastávkou námořníků všeho typu - od objevitelů nových kontinentů, přes válečníky až po piráty. Z dávných dob na dně oceánu v okolí ostrovů leží tisíce vraků, takže je zdejší mořské dno také rájem potápěčů.

Souostroví se nachází uprostřed Atlantiku. Z Evropy se k němu musí překonat vzdálenost téměř 1500 kilometrů, ze Severní Ameriky 3750. Nepočítáme-li kontinentální Portugalce, patří mezi návštěvníky ostrovů častěji Američané než Evropané.

Po stopách Kolumba

Všech devět ostrovů je sopečného původu. Dělí se na východní (Santa Maria a Sao Miguel), centrální (Terceira, Sao Jorge, Graciosa, Faial a Pico) a západní (Corvo a Flores). Všechny z nich mají turistům co nabídnout.

Nejmenším z ostrovů je Corvo, kde je obrovský sopečný kráter s malými jezírky. Za pozornost rozhodně stojí ostrov Terceira. Ten se pyšní zajímavým muzeem vína a domy z doby kolonialismu, které jsou zapsány v seznamu památek UNESCO. Chloubou ostrova Graciosa je jeskyně s podzemním jezerem, kam každý den několik hodin svítí slunce. Na největším ostrově, což je Sao Miguel, rozhodně stojí za shlédnutí Latia de Fogo, tedy kráterové Ohnivé jezero.

Koho zajímá pouť Kryštofa Kolumba, by neměl opominout zastávku na ostrově Santa Maria. Je tam kaple Nossa Senhora dos Anjos, kde se modlila posádka tohoto světoznámého mořeplavce krátce před objevením Ameriky.