Podle ročenky Světové obchodní organizace navštívilo Nový Zéland v roce 2003 téměř 3500 Čechů. Od roku 2001 přitom počet českých turistů rostl přibližně o 1000 ročně. Podle novozélandského statistického úřadu se počet turistů z České republiky ustálil na více než třech tisících i v letech 2004 a 2005. Češi tak tvoří celou třetinu ze všech návštěvníků ze střední a východní Evropy. 

Nevýhodou Nového Zélandu je jeho vzdálenost a vysoké náklady na cestu. Zpáteční letenka z Prahy stojí kolem 40 tisíc korun a je třeba ji zamluvit dlouho dopředu. Výhodou naopak je, že peníze na letenku i živobytí si lze vydělat sezónní prací. Mnoho Čechů tak kombinuje cestování a poznávání země s prací v zemědělství. 

Nedostatek dělníků

Nový Zéland patří k největším producentům ovoce a zeleniny na světě a každoročně se potýká s nedostatkem zemědělských dělníků. Toho si všimla i místní vláda a tak od ledna 2006 je možné získat bez větších průtahů pracovní povolení pro sezonní práci. To platí pro kraje, které oficiálně vyhlásí nedostatek pracovníků.

Od listopadu do dubna vyhlašují nedostatek dělníků prakticky všechny zemědělské oblasti. Povolení stojí v přepočtu asi 1800 korun a není vázáno na věk. Mladí lidé do 30 let mohou využít i roční povolení typu "pracovní prázdniny". Toto povolení může dostat pouze 1000 Čechů ročně, není však vázáno pouze na zemědělství. 

Pracovat je možné i bez povolení, neboť většina farmářů se po něm neptá. Nelegální pracovník však riskuje vyhoštění a zákaz vstupu do země na několik let. Všichni farmáři však vyžadují daňové identifikační číslo (IRD). To zdarma přiděluje každý finanční úřad. 

Práce v sadech

Češi většinou pracují v sadech při sklizni jablek a hrušek a mají mezi farmáři dobrou pověst. Odměna za práci je dvojího druhu. Někteří sadaři vyplácejí hodinovou mzdu, většina však platí za odvedenou práci, tzv. na kontrakt. Mzda se vyplácí každý týden.

Hodinová sazba se pohybuje kolem 10 novozélandských dolarů čistého (asi 150 korun), práce na kontrakt je pro dobré pracovníky výhodnější. Za půltunovou bednu se platí od 25 (370) do 45 dolarů (670 korun). Za den je možné zvládnout tři až čtyři bedny, nejlepší dělníci jsou schopni natrhat i 11 beden. 

Zaměstnavatelé strhávají z platu přibližně 20 procentní daň, jejíž malou část mohou, pokud si zažádají, dostat Češi zpět.

Životní náklady jsou na Novém Zélandu přibližně stejné jako v České republice, výrazně levnější jsou pohonné hmoty, dražší naopak služby a alkohol. Karton šesti třetinkových láhví piva stojí v přepočtu asi 150 korun.

Po práci je možné poznávat zemi, která nabízí pouště, hory, moře i tropický prales. Kdo viděl Pána prstenů, ví své.