Kromě notoricky známých tras v oblíbených pohořích, jako jsou např. Krkonoše, Šumava, Jizerské hory nebo Jeseníky, které jsme vám doporučovali na běžky minulý rok, máme možnost objevovat i nové zajímavé stopy. Tentokrát vám přinášíme tipy na některé méně známé běžkařské štreky, které vám třeba přirostou k srdci. Mějte na paměti, že požitek z jízdy záleží i na dobrých sněhových podmínkách, které zejména v nižších polohách nemusí být celou zimu optimální.

Po Chřibském hřebeni

Putování zahájíme v Roštíně u zastávky autobusu - nedaleko Uherského Hradiště. Tady si můžeme prohlédnout původně románský kostelík sv. Jakuba, mezi místními obyvateli známý jako Jakoubek. Z obce nás čeká poněkud prudší stoupání na Vlčák. Pokud ho zvládneme, můžeme si užívat občasných výhledů a nádherných hřebenových scenérií této trasy.

Na vrcholu Malé Brdo stojí nejvyšší moravská rozhledna, bohužel přes zimu zavřená. Náladu nám snad spraví možnost občerstvení v lesním penziónu Bunč. Odtud nás čeká příjemný sjezd kolem Roštínské kaple zpět do Roštína. Délka trasy, na které je náročný pouze zmíněný výstup na Vlčák (převýšení asi 200 m), je 15,5 km.

Málo známé Žďárské vrchy

O tom, že Vysočina je k milovníkům přírody, památek i sportu štědrá v každém ročním období, se můžeme přesvědčit, vydáme-li se na některou z řady udržovaných běžeckých tras v okolí Žďáru nad Sázavou.

Vybrat si můžeme z několika okruhů - Hamerského (7,2 km), Žďárského (10,6 km) nebo Polničského (10,2 km). Hezký výlet si můžeme udělat i ze Svratky - po žluté značce se vydáme na nejvyšší vrchol Žďárských vrchů - Devět skal. Rulové skály zde tvoří zajímavé útvary, ze kterých se otevírají krásné vyhlídky.

Po modré pokračujeme do Křižánek, kde můžeme obdivovat cenný soubor lidové architektury. Mimochodem, roku 1886 se objevily první lyže na Vysočině právě zde, pocházely z Norska a získali je zdejší učitel Houdek a lesník Resch. Dalšími zastávkami našeho putování budou skály Čtyři palice, Milovické perničky a Zkamenělý zámek.

Odtud pokračujeme do obce Karlštejn a dále po červené do Svratky. Trasa je dlouhá asi 17 km a není příliš náročná.

Hřebenem Orlických hor

Pro milovníky hřebenovek je putování Orlickými horami jako stvořené. Jedna z mnoha tras, kterou lze využít, vede souběžně s naučnou stezkou s výmluvným názvem - Po hřebeni Orlických hor, takže se můžeme těšit nejen na krásné výhledy a zajímavé památky. Výlet můžeme začít na Šerlichu, kde je parkoviště a kam o víkendech jezdí zvláštní autobusy. Od historické Masarykovy chaty vystoupáme spolu s červenou značkou na nejvyšší vrchol Orlických hor - Velkou Deštnou, ze které se otvírají výhledy do Kladské kotliny. Po hřebeni pokračujeme ke Kunštátské kapli, hezké barokní stavbičce a oblíbenému cíli návštěvníků. Pokud pro návrat zvolíme stejnou trasu, bude délka celého výletu asi 23 km.

Z Tisé na Děčínský Sněžník

Skalní města mají svou neopakovatelnou atmosféru v každém období. Navštívíme-li za hezkého zimního dne bíle oděné Tiské stěny v oblasti Labských pískovců, určitě nebudeme litovat. Pro milovníky bílé stopy je zde připraveno několik různě dlouhých tras s maximálním převýšením 200 metrů.

Výlet můžeme začít v Tisé, které dominuje barokní kostel sv. Anny a která je východiskem do známého skalního města Tiské stěny. Vlastní prohlídka skalního města pro běžkaře na lyžích vhodná není, krásnými výhledy se však můžeme potěšit z červeně značeného okruhu, který vede přes Skalní náměstí kolem Turistické chaty (možnost občerstvení) a dále po hřebeni Tiských stěn až na Děčínský Sněžník.

Na vrcholu naší největší stolové hory se můžeme potěšit fantastickou vyhlídkou z krásné kamenné rozhledny, na kterou první návštěvníci vystoupili již roku 1864 (otevřena za příznivého počasí denně 11-17, o víkendu 10-17).

Navštívit můžeme i Drážďanskou vyhlídku, ze které lze za hezkého počasí vidět věže drážďanských kostelů. Červený okruh pokračuje do Ostrova a dále do Rájce, odkud se vrátíme do Tisé. Červená trasa měří 20 km, v okolí Rájce lze využít i kratšího zeleného a žlutého okruhu s délkou 9 km, resp. 6 km.

Zimní putování Kanadou

Česká Kanada si svou krásou s tou skutečnou snad nezadá, v zimě nabízí i několik tzv. oranžových stop, které vznikly za podpory nedaleké Jaderné elektrárny Temelín a díky nimž můžeme poznat půvabnou krajinu mezi Slavonicemi, Českým Rudolcem, Kunžakem a Novou Bystřicí.

Výlet začneme v Českém Rudolci, jehož dominantami jsou novogotický zámeček připomínající jihočeskou Hlubokou a gotický kostel sv. Jana Křtitele na náměstí. Odsud se vydáme přes obce Terezín a Matějovec až k rybníku Pstruhovec a k jednomu z nejoblíbenějších míst České Kanady - zřícenině hradu Landštejn. Ten však v zimě můžeme obdivovat pouze zvenčí, protože návštěvníkům se otevírá až v dubnu.

Další zastávkou na trase je Staré Město pod Landštejnem, kterému dominuje krásný gotický kostel, jejž nechali vystavět Krajíři z Krajku na přelomu 15.-16. stol. Perlou této trasy jsou samozřejmě Slavonice, obdivovat zde můžeme např. gotické a renesanční měšťanské domy na náměstí nebo několik kostelů.

Ze Slavonic pokračujeme na Maříž, dnes skoro zaniklou vesnici, kterou proslavila především tzv. mařížská keramika. Celková délka lehce náročné trasy je 27 km, lze ji samozřejmě zkrátit nebo zkombinovat s 2 okruhy (jsou dlouhé 2 a 7 km), které začínají v Matějovci.