Článek
Kapara trnitá (Capparis spinosa ) pochází původně z Asie, posléze zdomácněla v jižní Evropě. Nejvíce se pěstuje ve Španělsku, Itálii a Francii, odkud přicházejí na trh nejlepší druhy kapar. Kapara tam roste jako nízký poléhavý keřík, dosahující výšky maximálně jeden metr. Velmi nápadné jsou modrozelené polodužnaté listy barvy, které mají vejčitý tvar. Květy jsou velmi dekorativní, bílo-fialové barvy s velkým množstvím fialových tyčinek, mezi kterými vyčnívá pestík. Jsou velké pět až sedm centimetrů.
Sbírají se květní poupata, která se třídí na sítech podle velikosti. Poupata se nechají po sběru ve stínu zavadnout a potom uležet tři měsíce v soli nebo ve slaném nálevu. Takto připravené kapary mají slanokyselou chuť. Po této úpravě mají tmavozelenou barvu a velikost hrachu. Účinnou látkou je glykosid rutin, kterého obsahují asi 5 % a který dodává kaparám pikantní chuť. Rutin se na povrchu poupat vylučuje v bledě žlutých krystalkách. Podle těchto krystalků se pozná pravá kapara od bezcenných náhražek.
Pěstování kapary trnité v našich podmínkách není složité. Můžeme ji pěstovat celoročně v bytě, nebo přes léto venku. Při zimování v chladnu opadá většina listů, omezíme zálivku na minimum a na jaře sestřihneme. Vyžaduje lehkou propustnou půdu složenou ze zahradnického substrátu do kterého přimícháme hrubý agroperlit nebo drcený polystyren. Přes léto jednou za dva týdny přihnojujeme univerzálním hnojivem.
Kapary v kuchyni
Poupata kapary trnité se konzervují dvěma způsoby. Buď se nakládají do soli, nebo do solného nálevu, případně do směsi solného nálevu a vinného octa. Kapary v nálevu lze použít při vaření přímo, kapary naložené v soli je třeba opláchnout vodou. Malá poupata se používají vcelku, větší je třeba nasekat. Používají se ve středomořské kuchyni, do omáček na těstoviny, na pizzu a podobně.
Kromě poupat se mohou nakládat i mladé plody kapary trnité. Jsou podobné olivě, ale mají stopku. Používají se například do martini.
