Hlavní obsah
Prérie, to je tým rostlin podobné nátury, které spolu nesoupeří, ale táhnou za jeden provaz, aby vytvořily působivou zahradní scenerii. Foto: Adéla Mclintock, Právo

Není spoutaná diktátem tradiční výsadby, není ani synonymem zanedbanosti. Je prostě svá, jedinečná a hostí plejádu hmyzích opylovačů. O čem je řeč? O severoamerické prérii, která inspiruje zahradníky po celém světě.

Prérie, to je tým rostlin podobné nátury, které spolu nesoupeří, ale táhnou za jeden provaz, aby vytvořily působivou zahradní scenerii. Foto: Adéla Mclintock, Právo
Záhony inspirované loukou

Slunečná travnatá pláň, žíhaná pestrými květy trvalek. Nádherná, svobodná, přirozená. To je prérie. Výsadba v jejím stylu splňuje všecko, co si trend posledních let žádá: přiblížit se co nejvíc přírodě.

Není louka jako louka

Název pochází z francouzského označení pro louku prairie. Není ale louka jako louka. Ta naše, překrásná česká, která při pohledu hladí jako milá vzpomínka na dětství, nese v sobě lehkost vánku.

Květiny v ní jsou delikátní, nestrojené, často krátkověké, prchavé. Její skladba je proměnlivá, závisí na tom, jak úspěšně se jednotlivé druhy vysemení nebo jak se poperou s houževnatou trávou.

Omezená paleta barev prérijní partii s řebříčkem, echinaceou, máčkou a pelyňkem (Artemisia) náramně sluší.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Prérijní porost, ač se snaží vyvolat dojem vzdušnosti, seč může, působí drobet těžkopádněji. Trávám nechybí něžnost, jsou ale vysoké, hustší.

Do květovaných šatů se oblékají statné a odolné dlouhověké trvalky, které známe z klasických perenových záhonů a které se neohnou k zemi pokaždé, když na nich přistane čmelák. Prérie je dramatická, temperamentní, přitom ale hravá a přátelská.

Šest kroků k úspěchu

Velikost

Když na to přijde, může se v malebnou prérii proměnit klidně i předzahrádka nebo větší škopek. Ten, kdo nemusí počítat každý metr, ať sebere odvahu a rozjede to ve velkém, protože je téměř jisté, že u malé plochy nezůstane.

Půda

Tradiční kosená louka, aby prospívala, vyžaduje půdu chudou na živiny. Zato louka s perenami a okrasnými trávami poroste v každé běžné zahradní zemině. Nesmí v ní být moc jílu. Ten pomaleji propouští vodu, což může rostliny zahubit, třebaže mráz snášejí bez problémů.

Půdu před výsadbou načechráme, zbavíme plevele a nakrmíme dobře vyzrálým kompostem či hnojem. Sázet můžeme od jara do podzimu.

Disciplína

Bez ní nevznikne prérie, ale jen další trvalkový záhon. Musíme se naučit zkrotit touhu mít v zahradě všecko. Místo stovky rostlinných druhů raději vybereme spolehlivou dvacítku. Barvami by si neměly příliš odporovat.

Záhon vyvolávající dojem prérie má své místo u moderních domů i vesnických chaloupek.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Mimořádně pěkné jsou kombinace v nejrůznějších tónech jedné barvy. Nuda? Ta nehrozí, když sáhneme po kytkách obdařených kontrastním tvarem či zajímavou strukturou.

Poměr

Keře ani stromy do prérie nepatří. Ideálně ji tvoří 70 % květin a 30 % trav, i když nic nepokazíme poměrem 50:50. Rostliny od jednoho druhu vysazujeme zásadně ve větších skupinách a ty na záhonu několikrát zopakujeme, získá tím žádoucí rytmus.

Dramatičtějšího efektu dosáhneme, když tu a tam zapojíme solitér - vysokánskou diviznu (Verbascum), anděliku (Angelica) či lebedu zahradní (Atriplex hortensis).

Péče

V prvních dvou letech po výsadbě se neobejdeme bez plečky, ledaže mezery namulčujeme aspoň 7 cm vysokou vrstvou kamenné drti. Kůra a dřevěná štěpka se hodí spíš pod dřeviny. Jakmile porost zhoustne, plevel se mu vyhne.

Magnetem pro hmyz je trio skládající se z bělokvěté echinacey, perovskie a česneku kulatohlavého (Allium sphaerocephalon).

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Rostliny pravidelně zaléváme do doby, než důkladně zakoření, později si vystačí s vodou ze srážek. Půdu v dobré kondici nehnojíme. Pokud jí živiny chybí, doplníme je na jaře granulovaným hnojivem pro okrasné trvalky.

Sestřižení

Kouzlo prérijních rostlin nevyprchá s příchodem chladného období. Zmizí z nich sice barevné pigmenty, ale díky nápadné struktuře a trvanlivým semeníkům zůstanou dekorativní, zvlášť když si s nimi pohraje jinovatka a sníh.

Dalším důvodem, proč vytáhnout nůžky až koncem února, je úkryt a obživa, které uschlé rostliny skýtají hmyzu i opeřencům.

Klíčové rostliny

Proso prutnaté (Panicum virgatum) – tráva se vzpřímenými, na vrcholcích mírně skloněnými zelenými listy, které jsou v závislosti na odrůdě 60 až 160 cm dlouhé. Od pozdního léta vnáší do záhonů brilantní červené odstíny.

Třtina ostrokvětá (Calamagrostis x acutiflora) Karl Foerster – časně rašící tráva se stroze vztyčenými stébly, na nichž se v červnu ve výšce až 180 cm otevírají péřitá květenství. Ta záhy žloutnou a stahují se do štíhlých vřeten.

Kavyl péřovitý (Nassella tenuissima) – tráva s výškou ke kolenům uchvacuje jemňounce nadýchaným vzhledem. Stále se prodává pod starším označením Stipa tenuissima. Vyžaduje dokonalou drenáž, zimní vlhko ji ničí.

Echinacea (Echinacea purpurea) – miláček včel a motýlů nabízí barvy od bílé a žluté přes oranžovou, růžovou po červenou a zelenou. Za útratu stojí také něžněji působící E. pallida s dlouze splývavými květními plátky.

Třapatka (Rudbeckia fulgida) Goldsturm – černooká zlatovláska rozveseluje záhony od léta do podzimu, nesmí ji však trápit žízeň. Vytváří přes půl metru vysoké husté trsy s drsnými, matně zelenými listy.

Máčka plocholistá (Eryngium planum) – bodlákovitá kráska s hustou spletí tuhých namodralých stonků a množstvím stejně zbarvených nevelkých květních hlávek vejčitého tvaru. Působí strnulým, ale vzdušným dojmem.

Řebříček (Achillea) – silně aromatická květina obohacuje výsadbu talířovitými úbory titěrných bílých, žlutých, růžových, červených či terakotově hnědých kvítků. Bambulkovitá květenství nosí řebříček bertrám (A. ptarmica).

Napište nám

Postavili jste dům, rekonstruovali byt nebo máte hezkou zahradu a rádi byste se pochlubili?

Napište nám do redakce na adresu: bydleni@novinky.cz.

 

Česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon) – cibulnatá trvalka se od ostatních okrasných česneků liší výrazně menšími květními hlávkami. Díky systému odstínu bordó ji však nikdo nepřehlédne. Cibule sázíme v září.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků