Článek
Ruj vlasatá (Cotinus coggygria ) je v přírodě rozšířená od střední a jižní Evropy až po střední Čínu. Jeden až pět metrů vysoký keř široce rozkladitého vzrůstu má zelené střídavé listy, dlouze řapíkaté, eliptické až obvejčité a asi tři až osm centimetrů velké. Po rozemnutí docela voní a na podzim se zbarvují žlutě, oranžově nebo dokonce červeně. Rozkvétá od června do července a její květy bývají malé (asi tři milimetry v průměru), dlouze stopkaté a z větší části neplodné. Mají žlutozelenou barvu a jsou uspořádány v 15 až 30 centimetrů velkých latách.
Mnohem zajímavější a nápadnější jsou ale až po odkvětu, zhruba od konce července do podzimu. Laty se bohatě zachlupatí, nejvíce na stopkách po opadlých poupatech. Z dálky pak keř vypadá, jako by byl obsypán chomáči cukrové vaty. Při bližším pohledu na konci stopek uvidíte drobné prosvítající peckovičky. Celá tato nadýchaná plodenství se barevně proměňují, nejnápadnější jsou ve své až červenorůžové podobě. Kousky ochmýřeného plodenství se větrem odlamují a jsou odnášeny do okolí, kde může dojít ke generativnímu rozmnožení ruje.
Jak je pěstovat
Ruj vlasatá se pěstuje v půdách středně úživných, mohou být hlinité i písčité, důležitá je jejich propustnost. Upřednostňuje vápenaté půdy a výborně snáší sucho a malou vzdu šnou vlhkost. Nejvhodnější stanoviště je na slunci – čím více slunce, tím lépe ruj roste a vytvoří zajímavější podzimní zbarvení. Keř je mrazuvzdorný, zimní ochrana má proto význam jen u mladých rostlin ve vyšších polohách. Po namrznutí ve výjimečně tuhých zimách dobře obrůstá.
Nejčastěji se ruj pěstuje jako solitéra, hezká je ale i ve skupinách. Při začleňování do skupiny jiných rostlin se využívá její světlá nebo naopak tmavá barva listů a nápadnost neobvyklého plodenství. Ruj obecně roste pomalu, kultivary s tmavými listy ale rostou pomaleji. Maximálního vzrůstu v našich podmínkách nedosáhnou. Mladé rostliny mají kompaktnější tvar, staré keře jsou spíše nepravidelné, kroutí se jim větve a rozrůstají se více do šířky. Keř nemá na bázi dostatek pupenů, ze kterých by vyrostly nové výhony, rozvětvuje se především z výše posazených. Řez ruje není nezbytný, měl by být ale šetrný.
V prvních letech po výsadbě se doporučuje jen na jaře zkrátit příliš dlouhé výhony nebo výhony narušující ´ pravidelný tvar keře. Starší rostliny radikální řez nesnášejí. Suché či nemocné větve pravidelně odstraňujte. Botanické druhy rují se rozmnožují semeny. Kultivary se množí bylinnými či kořenovými řízky, ale není to snadné. Úspěšné bývá množení hřížením. Choroby nebývají pro ruje problémem, jen zřídka se může vyskytnout vadnutí způsobené houbami z rodu Verticillium . Dřevo ruje je měkké, lehké, ohebné a žlutě zbarvené. Dříve se používalo na barvení vlny a kůží, na kvalitnější soustružnické výrobky a k výrobě dýh.
Obláčkovitá plodenství vyniknou nejlépe na planém slunci.
Další druhy
Z jihovýchodu USA pochází ruj americká (Cotinus obovatus ) představující veliký keř až strom o výšce i 12 metrů. Má větší listy, zelenožluté květy a poněkud menší šedorůžová plodenství (jen deset až 15 centimetrů dlouhá). Na větší rozšíření teprve čeká z Číny pocházející Cotinus szechuanensis . Nejmenší zástupce rují je asi dvoumetrový s čtyřcentimetrovými listy na dlouhých řapících. Do kultury byl zaveden v roce 1993. Kromě původní ruje vlasaté se pěstují kultivary, které se liší zbarvením listů, někdy i velikostí, barvou květů a podobou odkvetlých lat.
www.floranazahrade.cz
