Udělejte radost ptáčkům a pořiďte jim napajedlo

Kdo by nechtěl za sousedku elegantní hrdličku, znamenitou pěvkyni červenku nebo rozkošnou modřinku? Kdo by netoužil po společnosti veselých vrabečků, švarných zvonků, kosích šibalů?

Ptačí říše je plná šviháků, komiků i pěveckých superstar a voda je lákadlo, které je přivede do naší zahrady a pomůže nám seznámit se s nimi důvěrněji.

Dospělí ptáci, aby se nasytili, potřebují ke shánění potravy denně skoro dvanáct hodin. Za tu dobu spořádají spoustu škodlivého hmyzu a plevelných semen, které je potřeba zapít.

Ve volné přírodě pijí z louží, z potoků i řek či stromových studánek – tzv. dendrotelmů, jak vědci říkají dutinám v rozsoše či u paty kmene, ve kterých se po dešti hromadí voda. Přírodní zdroje vysychají, zamrzají, kdežto napajedlo můžeme kdykoli doplnit a ptáčkům zajistit přísun tekutin bez odstávek.

Červenka s korálkovými kukadly nabere do zobáčku malý doušek, pak se narovná, vypne ohnivou náprsenku a při polknutí zakloní hlavu. Hrdlička s hřivnáčem ponoří málem celý obličej a dlouze nasávají, jako by jim narostl chobot.

Skořicově hnědé pěnkavy s pestrobarevnými stehlíky při popíjení působí nervózně, ustavičně potrhávají hlavičkou a ufrnknou hned, jak něco šustne.

Smělý zvonek usrkává klidněji a sotva se někdo přiblíží, otevře zobák a snaží se ho vypudit. Před strakou však olivově nazelenalý drzoun okamžitě prchá. S nemilosrdnou pleničkou hnízd se nikdo nekamarádí, proto má napajedlo celé jen pro sebe a jak dlouho se jí zlíbí.

Šídlovitě tenkými nožkami vodu nejprve otestují, podřepnou – a šup! – hlavička míří pod hladinu. Jedna strana obličeje, druhá a hned jsou z opeřených zpěváčků učiněné potápky! Pak zatřesou celým tělíčkem, všemožně se nakrucují a máchají křídly, až voda cáká všude kolem.

Po kosovi, jenž si v pružnosti nezadá se závodní akvabelou, většinou v napajedle nezbude ani kapka. Macatý hřivnáč, který je oproti němu krotký jako beránek, načepýří brka a ve vodě předlouho a bez hnutí vysedává jako husa na pekáči. Není divu, že vrabčákovi občas dojde trpělivost, a vetře se k holoubkovi, který ho důkladně změří pohledem, ale nijak neprotestuje.

Vrabčáci vůbec mají společenskou povahu a při vodních radovánkách navazují přátelství se sýkorkami, rehky i s uchraptěnými špačky. Nejvíc legrace si užijí ve vlastní početné partě. To se pak v napajedle tlačí jako sardinky, vesele na sebe halekají, uličnicky pošťuchují, prostě si to celé náramně užívají.

Štěbetálci si potrpí na osobní hygienu, poněvadž jsou to od přírody tvorové velmi čistotní. Ve vodní lázni se zbavují prachu, pavoučích vláken i jiných nečistot a všelijakých breberek uvázlých v pernatém kostýmku.

Po koupeli vyletí na nejbližší větev a mokrá pírka, která stejně jako naše vlasy obsahují keratin, zobáčkem důkladně pročesávají, načechrávají je a uhlazují. Dobře totiž vědí, že jen dokonale upravené čisté peří usnadňuje let i namlouvání, odpuzuje vodu a udržuje správnou tělesnou teplotu.

Napajedlo má být mrazuvzdorné, ne hlubší než 8 cm a dostatečně velké, aby jej ptáčci mohli využívat celoročně. Dobře poslouží miska pod květináč nebo stará pánev. Dekorativnější z mramoru, umělého kamene či keramiky seženeme v obchodě pro kutily a zahrádkáře. Z betonu či měděného plechu ho dokážeme vyrobit sami. Zajímavé kousky z přírodního kamene koupíme v lomu.

Vodu pravidelně doplňujeme a měníme, aby v ní nezahnívaly nečistoty a nebujely řasy, z nichž některé jsou toxické. Usazeniny odstraňujeme režným kartáčem, nikoli chemií!

Napajedlo může stát na slunci i ve stínu, nejlépe poblíž dřevin, kde se ptáčci mohou bleskurychle ukrýt před kočkou a v klidu probírat peří. Nedovolíme však, aby nám větve překážely ve výhledu na okřídlenou čeládku. Je to jedno z nejzábavnějších a nejpoučnějších představení, jaké na zahradě uvidíme.