Hlavní obsah

S citem zařízená zahrada spojuje půvab rostlin s krásou umění

Právo, Adéla Taitlová

Není nad to, procházet se zahradou, v níž se snoubí půvab rostlin s krásou umění. Výtvarnice Marcela Braunová Regaiolliová to dobře ví, a proto svoji zelenou oázu pojala přímo jako výstavní galerii pro sochy, které s láskou sama vytvořila.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Tipy od paní Marcely: Sochu umístěte tam, kam chcete nasměrovat pohled. Menší prvky vyzvedněte na podstavec, aby lépe vynikly.

Článek

Stejně důležitou roli jako výběr rostlin hrají na zahradě citlivě zvolené a rozmístěné doplňky. V případě paní Marcely, u které se vztah ke keramice rozvíjel už od dětství, bylo hned jasné, že půjde o plastiky. Ty dělá sobě pro radost, ale i na zakázku.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Marcela Braunová Regaiolliová

„Bez nich by místo bylo prázdné a smutné, chybělo by mu srdce,“ říká autorka s domovem v Česku i na slunném jihu.

Mezi Českem a Itálií

Marcelin manžel Giuseppe je každým coulem Ital, srdečný a věčně usměvavý. Ačkoli mají dům u jezera v Itálii, oba se do Česka rádi vracejí, a aby nemuseli spát po hotelích, rozhodli se pro druhý domov v Rudě na Rakovnicku.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Jedna ze soch našla místo pod lípami ve zdejším parčíku. Upravené prostředí návsi se s uměním dokonale snoubí.

„Jezdíme sem už víc jak dvacet let a vždycky nás potěší změna k lepšímu,“ shodují se manželé.

Nelze si nevšimnout upravených předzahrádek i veřejných prostranství, o která tu místní lidé pečují. Krátce střižené trávníky, udržované stromy nebo třeba parčík na návsi s lavičkami a půvabnou sochou z Marceliny dílny nejenže pěkně vypadají, ale také dělají život na vsi atraktivnější.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Skvostnou plastiku zdobící průčelí domu vytvořila Marcela podle návrhu dcery Sáry. Zobrazuje nedílné propojení člověka s vesmírem.

O tom, že v domě na kraji obce přebývá člověk s duší umělce, svědčí jeho průčelí zdobené velkou nástěnnou plastikou vyjadřující propojení člověka s vesmírem. Ne vždy ale nemovitost připomínala malebný obrázek, jakým je dnes.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

I květináč umí výtvarnice pojmout jako umělecké dílo. Obličej s jemnými rysy dotváří paruka z popence obecného a rudých muškátů.

„Vypadalo to tu jako v Pompejích. Museli jsme překopat celý dům od podlahy po střechu,“ sděluje roztomilou češtinou Giuseppe.

„Taky jsem po celé zahradě vyhloubil drenážní chodníčky, aby prospíval trávník a dům zůstal v suchu.“

Stromy v hlavní roli

Přikoupením sousední parcely se plocha pozemku rozrostla na 2600 m2. Otevřel se tak prostor pro výsadbu oblíbených stromů a keřů, které nyní obklopují zahradu téměř ze všech stran.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Stodola se stěnou ze světlé opuky opticky znásobuje temné vybarvení mohutné koruny javoru mléče (Acer platanoides) Crimson King.

„Tenkrát toho v zahradnictví moc nebylo. Sjezdili jsme světa kraj, než jsme sehnali vzrostlejší strom,“ vzpomíná majitelka. Z původní výsadby zůstal jen ořešák, ale ostatní ho svoji výškou za ta léta dohnaly. Vysoko v korunách povlávají tenounké větvičky bříz, nechybějí ovocné stromy ani zadumané smrky s borovicemi. Šeříky, svídy a hortenzie dělají společnost trávám a trvalkám v okrasných záhonech.

Dominantně vyniká poblíž stodoly se zdmi z opuky a s cihlovým štítem dvacetiletý javor mléč (Acer platanoides) Crimson King s korunou temnější než plody ostružin.

Stříbřitými listy zase okouzluje rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides). Nezvykle vybarvený rakytník spolu s mohutnými sloupovitými zeravy a cypřišky vnáší do české zahrady náladu, jakou majitelé důvěrně znají z prosluněné Itálie.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Figura s lesklou glazurou korunuje oblázkový záhon ozeleněný svídou, jukami, zlatolistým zeravem a okrasnými trávami.

Sbírka dřevin tyčící se nad pečlivě udržovaným trávníkem, který se téměř po celé ploše rozlévá jako zelené moře, připomíná scénu ze zámeckého parku. Přívětivou atmosféru místa umocňují lavičky a samozřejmě Marceliny něžné sochy.

Sochy vytříbí vaše smysly

„Jako dítě jsem chtěla na střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni, jenže rodičům to tehdy přišlo nepraktické. Přesto jsem si doma pořád něco patlala z hlíny. Zpočátku to byly spíš jen malé sošky do interiéru, pak ale přišlo okouzlení italským uměním. Ať v Itálii přijdete, kam přijdete, monumentální sochy jsou všude kolem vás. Nakonec jsem si řekla, že taky zkusím něco většího, co by se pod širou oblohou jen tak neztratilo.“

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Pohled sošky malého chlapce směřuje ke stodole, kde se stříbrnými listy ohání rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides).

Marcela nejčastěji pracuje se šamotovou hlínou. Její plastiky oslovují jemnými obličejovými rysy a často vyjadřují hloubku mateřské lásky.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

U vstupu do Marceliny dílny vzniklo útulné zákoutí s posezením lemované zimostrázem a barevnými aksamitníky.

Autorka se ovšem nevyhýbá ani abstraktním motivům rostlin, které ozvláštní každý záhon, ani ryze praktickým zahradním doplňkům, jako jsou květináče či pítka pro ptáky.

Kromě toho, že se nám v přítomnosti uměleckých prvků zklidní tep, začneme vnímat i detaily z okolí, kterých bychom si jinak asi nevšimli.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Sochy nás dokonce přinutí pečovat důkladněji o zeleň. Umění zkrátka dokáže přivést zahradu k dokonalosti.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám