Hlavní obsah

Dopřejte skalkovým floxům volnost

Právo, Adéla Taitlová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Když se řekne flox, nejspíš si hned vybavíte vzrůstné trvalky s opulentním květenstvím z babiččina záhonu. Jejich sourozenci, kteří dosahují sotva ke kotníkům, nejsou ale o nic míň nápadní. Nad množstvím květů zamrkáte úžasem.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

V květináči. Není to běžné, ale jde to. Podmínkou je střídmá zálivka a pravidelné přihnojování.

Článek

Jaképak floxy, říkáte si? Vždyť to jsou plamenky. Pravda je na obou stranách, i když u skalničkářů a profi zahradníků převažuje název odvozený z latinského rodového jména Phlox. To vzniklo z řeckého slova pro plamen, podle kterého slovutný švédský botanik Carl Linné, inspirovaný intenzitou zářivých květů, rostliny pojmenoval.

Jestliže zrovna sytým a neonovým barvám neholdujete, nemusíte smutnit, na zahradě udělají dojem i druhy a odrůdy v neutrální bílé či v módních pastelových odstínech. Nejdůležitější je, aby rostlinky, byť rostoucí těsně při zemi, měly kolem sebe místa, aspoň co by rukou rozpažil.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Rozkošný kultivar. P. subulata Candy Stripe ví, jak člověka svést ke koupi. Dvěma barvám v jednom květu prostě nelze odolat.

Čím obyčejnější, tím nápadnější

Skalničkáři fajnšmekři by vám jistě povyprávěli o Phlox covillei, kelseyi, missoulensis či bryoides, jenže v běžném zahradnictví byste při nákupu narazili, kdežto základní, osvědčené druhy, jako jsou slunomilný Phlox subulata či P. douglasii, najdete skoro všude a nemusíte se u nich obávat, že při déle trvajícím dešti nebo mrazu zajdou.

Houževnatější povaha těchto dvou druhů je stejně sympatická jako jejich až divoká rozpínavost, která vadí jen málokomu. Nejsou to sice sběratelské rarity, ale ani tuctovky, nad kterými by člověk měl ohrnovat nos.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

V množství je síla! Už víte, proč Phlox subulata či P. douglasii potřebuje dostatek prostoru? Takhle dokážou oslnit.

Jen zkuste v květnu navštívit zahradu, do níž jako by se rozlil oceán s hladinou posetou kvítky v bílé, namodralé, levandulové, světle až křiklavě růžové či svítivě rudé barvě, a nevnímat tu nádhernou intenzitu.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Šťastná náhoda. Dlouhý šlahoun růže uvízl na podušce P. subulata Emerald Cushion Blue a vzniklo zátiší jako z romantického obrázku.

Jde to i bez skalky

Jste-li šťastným majitelem skalky, floxy už v ní nejspíš pěstujete, protože vedle tařiček a hvozdíků patří k základnímu sortimentu skalniček.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Hustý koberec. Jakmile ho rostliny utkají, květů se v něm nedopočítáte. Štědrost květnové nadílky umocňují laty voňavého šeříku.

Pokud nad výsadbou teprve uvažujete, měli byste vědět, že skalnatá zahrádka, aby v ní floxy předvedly to nejlepší, co dovedou, musí mít několik šířkových metrů. Nevelkou kupku časem pohltí a půvab kamenů zanikne, ledaže byste rostliny brzdili v růstu častějším střihem.

Zatímco ve skalce s mohutnějšími balvany se floxy formují do bochanů a podušek, na suťovišti, kde jim nestojí nic v cestě, tkají husté koberce vinoucí se široko daleko. Jedna rostlinka to samozřejmě nesvede, ale deset dvacet vysázených v rozestupech zhruba po půl až jednom metru bezpochyby ano.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Květnový sníh. Bělokvětá odrůda White Delight se jako lavina přehnala kolem borovice a purpurové slivoně myrobalánu.

Naprosto okouzlující jsou na korunách zdí a v bordurách. Jak podél cest, rovných i hadovitě zvlněných, tak na záhonech, a to i těch vyvýšených, přes jejichž okraje jemně přepadávají.

Ten, kdo zahradničí na balkóně a neumí si bez kvetoucích miniatur představit život, může plamenky pěstovat v misce či truhlíku za oknem.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Působivá bordura. Než záhon ovládnou letní trvalky, přitáhne k němu pozornost tučná linka něžných květů.

Po sestřihu znovu omládnou

Nezřídka se stává, že bujně rostoucí druhy poleví v kvetení, začnou prosychat, vyholovat a vůbec vypadat neupraveně. To je nejvyšší čas povolat na pomoc nůžky a rostliny sestříhat na výšku asi 5 cm.

Rychle se vzpamatují a opětovně vytvoří smaragdově zelený porost podobající se načechranému mechu, jenž si vybarvení udržuje i v zimě.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Nepřehlédnutelné miniatury. Kochat se kvítky, nebo výhledem do okolí? Nizounký habitus skalkových floxů dovoluje obojí.

Preventivně je můžete zkracovat každý rok po odkvětu. Jejich výhonky zakořeňují při kontaktu s půdou, proto se příliš nehodí k osázení spár ve zdi či v dlažbě.

Ač jde o rostlinky skrovné, za jarní přihnojení rychle rozpustným organickým hnojivem budou vděčné.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Na detailu záleží. Všimněte si, jak s floxem barevně dokonale ladí mladé šišky smrčku ztepilého Acrocona.

Nikdy skalkové floxy nevysazujte do půdy zaplevelené či nepropustné. Jedno z nejlepších pěstebních médií pro ně a skalničky vůbec je podle zkušeného pěstitele Radima Slabého z arboreta Paseka čedičová drť.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Výborně drží vláhu, zároveň však dokonale propouští přebytečnou vodu, akumuluje teplo, obsahuje potřebný draslík a fosfor, rostliny v ní zůstávají a snadno se rozrůstají.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám