Článek
Podle odborníků jde v podstatě o vadu stromu, kdy v korunce vyrůstají malinká „dvojčátka“. Nadšenci je vyhledávají a sbírají, vzájemně vyměňují, pěstují, roubují a přetvářejí v nové kultivary. Získat je ale není vždy jednoduché.
Než čarověník najdete, můžete procestovat stovky kilometrů a nachodit v přírodě hodiny. Někdy máte štěstí a odnesete si krásné výtvory přírody, jindy odejdete s prázdnou…
Vděčným sousedem čarověníků ve skalce jsou lýkovce s pronikavou vůní květů.
Tajemný čarověník
Přesně se neví, jak a proč čarověníky vznikají. Předpokládá se, že jde o genetickou vadu. Velmi často se nacházejí v místech, kde jsou vzdušné proudy, sušší vzduch.
U nás je jich hodně třeba v Krušných horách, mnohem méně na Šumavě. Hojně se vyskytují na borovicích, třeba v okolí Brandýsa nad Labem.
Čarověník borovice roste někdy u země, ale třeba i 15 metrů nad zemí v koruně stromů. Nejvíc jich pochází z Krušných hor. Majitel se naučil roubovat stromy se svým tátou a teď využívá nabytých znalostí.
„Všechny čarověníky jsou mrazuvzdorné, nevadí jim zima. Většinou se roubují na jaře. Stromečky začnou rašit, rostou jim kořeny a v tu chvíli musejí být v teple. Já mám přenosný skleník, kde je teplota vzduchu kolem 12 °C,“ vysvětluje sběratel čarověníků David Kazda.
Jehličnaté borovice jsou převážně mutanti ze stromů, které rostou v Polabí. Na jaře se roubují a vznikají nové kultivary. Roubovat se musí na stejný stromek: tedy borovice, co má dvě jehličky, zase na tu, co má dvě jehličky.
Sběratelé zelené skvosty pojmenovávají podle místa nálezu, ale také podle nápadného tvaru, jména kamaráda, vlastností.
A tak se jmenují třeba Hogo Fogo, Míč, Půlnoční. Vedou si přesnou evidenci, aby věděli stáří rostliny, místo nálezu, druh.
Také listnaté stromy mají krásné a jedinečné čarověníky, které stvořila příroda.
„Líbí se mi, že vlastně nevím, jak rostlinka poroste, jaký bude mít tvar. Někdy se stane, že na jedné větvičce čarověníku vyroste další čarověník. To je ale vzácné,“ říká David Kazda.
Borovice patří k nejoblíbenějším čarověníkům našeho hostitele. Některé mění v létě barvu dožluta a v zimě zase ztmavnou. Ty na vysoké podnoži zdobí zahradu v zimě, když je hodně sněhu.
Oživí skalku i nádobu
Čarověníky jsou jedinečným výtvorem přírody: krásné, odolné, prostorově nenáročné. Za rok vyrostou jen o jeden centimetr, tudíž jsou ideální do každé skalky.
Na rozdíl od bonsaje je můžete ponechat samovolně růst, nemusíte je zastřihávat, tvarovat, zaštipovat. Zůstanou totiž stále malé.
Čarověníky jsou krásné i v nádobách. Jsou odolné, mrazuvzdorné, nenáročné. Nemusí se přihnojovat, za rok přirostou zhruba o jeden centimetr.
„Sbírám čarověníky dvacet let, některé jsem si rouboval sám, jiné jsem dostal. V Čechách je skupina nadšenců, kteří je množí a vzájemně vyměňují. Nejstarší čarověník je v Průhonickém parku. Je to borovice Smidtii. V roce 1926 ji našel v Bosenských horách poblíž Sarajeva tehdejší tajemník Československé dendrologické společnosti Eugen Šmidt,” dodává.
Čarověníky jsou vděčnou rostlinou do zahrady. Nabízejí zajímavé tvary, odstíny a přitom zůstávají v trpasličí velikosti.
Některé čarověníky putují do skalky, jiné jsou v okrasných nádobách. Nejsou náročné na zalévání (stačí málo jednou týdně), nevadí jim zima, nemusejí se hnojit. Necháme zcela na přírodě, ať si životaschopná rostlinka roste sama podle sebe.
Může se vám hodit na Seznamu:
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.