Dešťová voda je nejenom praktickým zdrojem vláhy, který je v současnosti už doslova potřeba si úzkostlivě schraňovat, ale je to také nejpřirozenější a tudíž ideální prostředek zavlažování zahrady. Na rozdíl od té kohoutkové neobsahuje chlór, je ale také bez minerálů a solí. Nezasoluje tudíž půdu.

Přestože je dešťová voda v současnosti sama o sobě kvalitní, její složení může ovlivnit materiál střešní krytiny, po níž do okapů stéká. Jsou-li tašky vyrobené z pálené keramiky či betonu, není se čeho obávat. U starších plechových krytin ale může zachycená dešťová voda obsahovat drobné kousky starého odprýskávajícího nátěru. Pak je lépe zapřemýšlet nad jejím čištěním například formou nějakého síta, které bude ale pravidelně kontrolováno.

„V případě střechy pokryté asfaltem nebo eternitem nedoporučujeme dešťovou vodu využívat k zalévání záhonů, jelikož se do ní mohou uvolňovat toxické či karcinogenní látky,“ upozorňuje odborník z Hornbachu.

K čemu ji lze využít

Dešťovou vodu lze především využít k zalévání zahrady. Není to ale všechno. Stejně dobře ji lze využít například ke splachování, dokonce třeba i k praní prádla. V takovém případě je třeba už počítat s vybudováním podzemní nádrže, což si vyžádá už jisté stavební zásahy na pozemku a také v domě.

Bude ji nutno připojit k rozvodu vody, ovšem do vlastního okruhu, aby se nemísila s pitnou vodou z řadu. Podzemní nádrž s dešťovou vodou lze také připojit k automatickému systému zavlažování zahrady.

Druhou, podstatně jednodušší možností, kde vodu uchovávat, jsou nejrůznější sběrné nádrže a sudy postavené na zahradě. Vyrábějí se nejčastěji z tvrzeného plastu a v objemech od 50 do 500 litrů. Ideální je, pokud mají víko. Zbytečně pak do nich nepadají nečistoty jako například listí, a také se v nich nemají možnost rozmnožovat komáři.

Jak ji zachytit

Tradiční metodou, jak zachycovat dešťovou vodu spadlou na střechu domu, jsou sudy a nádrže přistavené k okapovému svodu. To je ale ve skutečnosti poněkud nespolehlivé řešení, protože při přívalovém dešti se sběrná nádoba brzy zaplní a zbytek přeteče. Okolí sudu se tak zbytečně podmáčí a užitek z takto promrhané dešťové vody není pak - logicky - žádný.

Sběrač dešťové vody se montuje přímo do svodu. Jeho výška musí odpovídat maximální výšce hladiny vody ve sběrné nádobě. Cena za model břidlicově šedý 100: 1452 Kč.

Sběrač dešťové vody se montuje přímo do svodu. Jeho výška musí odpovídat maximální výšce hladiny vody ve sběrné nádobě. Cena za model břidlicově šedý 100: 1452 Kč.

FOTO: Rheinzink

Řešením proto může být například tzv. sběrač vody. „Sběrač je možné snadno namontovat dodatečně do běžného systému okapů. Funguje tak, že zachytí minimálně šedesát procent protékající vody. Zbytek vody současně odejde s většími nečistotami pryč,“ vysvětlila Markéta Martinková ze společnosti Rheinzink, která sběrače do systému odvodnění dodává.

Sběrač vody není přitom nijak složité namontovat. Ze stávajícího svodu je třeba vyříznout 30 cm dlouhý úsek a místo něj vsadit sběrač. Ten osazujeme tak vysoko, jak vysoko má být maximálně hladina vody ve sběrné nádobě pro vodu (sud apod.).

Sběrná nádoba pak nemusí nezbytně nutně stát hned vedle svodu, lze ji umístit dále, délka přívodní hadice je až 5 metrů.

Co s ní dál

Zadržením v sudu ovšem cesta dešťové vody po zahradě nekončí. Je třeba ji distribuovat v období sucha dál. K tomu slouží další pomůcka, kterou donedávna nahrazovala manuální dřina - chůze s konvemi od záhonu k záhonu.

Čerpadlo uzpůsobené pro čerpání užitkové vody ze sudů. Základem konstrukce je polypropylen, kvalitní hřídel z tepelně upravené oceli a elektromotor s tepelnou pojistkou chránící čerpadlo proti přetížení. Cena: 1150 Kč.

Čerpadlo uzpůsobené pro čerpání užitkové vody ze sudů. Základem konstrukce je polypropylen, kvalitní hřídel z tepelně upravené oceli a elektromotor s tepelnou pojistkou chránící čerpadlo proti přetížení. Cena 1150 Kč.

FOTO: Mountfield

V současnosti je možné si práci zjednodušit pomocí praktického čerpadla, které se snadno k sudu či jiné sběrné nádobě připevní z vnější strany. Tato varianta má výhodu, že minimální výška hladiny odčerpávané vody je pouhých pět centimetrů.

Další možností je použití klasického ponorného čerpadla. Na výstup pak stačí připevnit hadici, jež může být doplněna například teleskopickou sprchou.

Automatické zavlažování

Podle velikosti zahrady, ale především podle možností majitelů se pravidelně věnovat jejímu zavlažování, je možné zvážit posunutí způsobu využívání dešťové vody ještě o jeden stupeň dál. Zásobárnu s ní připojit k systému automatické závlahy. I tento krok ovšem není úplně jednoduchý.

Bude to znamenat spoustu plánování, v první fázi rozkopání velké části zahrady, a také jisté výdaje za materiál (ty se budou odvíjet od velikosti zahrady, proto je nelze vyčíslit dopředu).

Také dešťovou vodu lze využít v systému automatického zavlažování, které je pak řízeno zavlažovacím počítačem. Jeho cena činí 1120 Kč.

Také dešťovou vodu lze využít v systému automatického zavlažování, které je pak řízeno zavlažovacím počítačem. Jeho cena činí 1120 Kč.

FOTO: Gardena

K již zmíněnému čerpadlu u sběrné nádoby (nejlépe s hydrokontrolkou, jež v sobě spojuje funkci čerpadla a tlakového průtokového spínače) se pak připojí veškeré zavlažovací prvky (postřiky, kapénková závlaha, sprinklery, průsakové hadice apod.) sloučené do jednoho systému.