Tento článek nebyl vytvořen redakcí. Autorem článku je společnost Mountfield. 

První historicky doložená zmínka pochází z roku 1570 ze severoněmeckých Brém. Z veřejných prostranství začaly vánoční stromky pronikat do domácností až v 17. století. Teprve ve století 19. se vánoční stromky rozšířily z velkých měst na vesnici.

Katolická církev jim totiž zpočátku příliš nefandila – právem je považovala za pohanský zvyk. Nakonec jim ale dala křesťanský význam: strom (dřevo) se stal symbolem života Krista (do jeslí ze dřeva uložen, na dřevěném kříži zahuben), zelené větve znamenají život věčný, jablka připomínají pramáti Evu a její první hřích, ořechy přivolávají lásku.

V Čechách nechal první vánoční stromeček ozdobit před svým domem ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich v Praze v roce 1812. Znal tuto tradici ze své rodné Mohuče a chtěl vzpomínkou na dětství potěšit své české přátele.

Nejdříve byla chvojka

Za skutečného předchůdce vánočního stromku loze považovat tzv. chvojku – velkou jedlovou větev zdobenou sladkostmi. Ta se zavěšovala na vchodové dveře špičkou dolů, aby se mrtví nasytili už venku a netoužili zaujmout místo živých u slavnostní večeře. Nicméně stolovníci pro jistotu své židle i tak raději neopouštěli…

Postupně se chvojka začala zdobit jablky, ořechy, vejci, červenými stuhami a papírky, sušeným ovocem, perníčky, cukrovím, dřevěnými ozdobami a lojovými svíčkami. Nakonec se z chvojky stal celý strom, obrátil se špičkou nahoru a přesunul až do domu.

FOTO: Mountfield

Tradičně se zdobila hlavně jedle, která jako vánoční stromek zůstává nejoblíbenější dodnes. I když není nejlevnější, představuje jedlička se svým tmavě zeleným, hustým, lesklým a voňavým jehličím nejkrásnější volbu. Borovice sice vydrží o trochu déle, má však řidší a pichlavější větve. Smrk zase dřív opadá.

Mezi jedlemi je pak nejkrásnější jedle kavkazská (Abies nordmanniana), jejíž jehličí voní při rozmělnění v dlani po ovoci. Ve své domovině dosahuje výšky až 60 m. Do „vánoční“ výšky 2 m dorůstá 12 let.

Jedli si jako vánoční stromek loni pořídila přibližně polovina českých domácností. Strom o výšce 1,5–2 m stál v průměru okolo 850 Kč. Jen pro srovnání: smrk vyšel loni na 500–600 Kč, borovice pak na 500 Kč. Letos si můžete ve srovnatelné kategorii koupit kavkazskou jedli někde i za 469 Kč.

FOTO: Archiv

Jak se starat o vánoční stromek

Jan Elšík také poradí s péčí o stromek: „Řezaný stromek uložte do nádoby s vodou a nechte v chladném prostředí až do doby, než ho budete strojit. Před uložením do vody ještě zkraťte spodek kmene o několik cm. Čerstvým řezem dokáže strom přijmout až 5 l vody, a vydrží tak déle svěží. Dejte pozor, ať kůra dosahuje pod hladinu vody v nádobě – stromy totiž sají vodu pletivem umístěným pod kůrou. Takto můžete strom nechat stát na balkóně, terase nebo na chladné chodbě až do Štědrého dne. Pokud přinesete stromek z venkovního mrazu domů až na Štědrý den, nechte ho co nejdéle aklimatizovat v chladné místnosti, aby prudkým přechodem do tepla neutrpěl teplotní šok. Vyplatí se také pořídit stojan, do kterého lze nalít vodu, aby strom mohl pít průběžně.“

Jak oslavíte letos Vánoce vy? Jako obvykle ve shonu, s dárky na poslední chvíli? Nebo si najdete čas na tiché rozjímání či alespoň půlnoční mši?

Jak se řeknou Vánoce?

Esperanto: Kristnasko

Anglicky Christmas

Dánsky, norsky, švédsky: Jul

Francouzsky: Noel

Indonésky: Hari Natal

Italsky: Natale

Japonsky: Kurisumasu

Maďarsky: Karácsony

Německy: Weihnachten

Polsky: Boze Narodzenie

Rumunsky: Graciun

Rusky: Ražděstvó

Španělsky: Navidad