Na pozemku o rozloze 700 m2 manželé svépomocí vytvořili během pěti let harmonický celek různě formovaných i svobodně rostoucích dřevin a rostlin v kačírkových lemech po obvodu zahrady a na dvou ostrůvcích, které odděluje brána tvořená dvěma smrky (Picea omorika a Picea abies).

U vstupu do japonské zahrady návštěvníky symbolicky zdraví vítací sloup.

U vstupu do japonské zahrady návštěvníky symbolicky zdraví vítací sloup.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

V nejstinnějším místě zahrady nechybí uměle vytvořené jezírko obklopené lávovými kameny, ze kterých je také postavena kaskáda pro tekoucí vodu.

Stylově je tu umístěna pískovcová lampa (Rankei), nakloněná nad hladinu. V dřívějších dobách plnily tyto lampy praktickou funkci osvětlování cest a vodních hladin.

Zelená hradba

Zahrada je pro své obyvatele oázou klidu a pohody, z okolního světa ji vyděluje živý plot tvořený převážně tújemi (Thuja occidentalis). Před domem je tvůrce zahrady nechává vyrůst do výšky zhruba čtyř až pěti metrů. Dřeviny tak pohledově chrání pozemek z ulice a také před slunečním svitem, který je na této straně zejména v létě intenzivní.

Na bočních stranách a v zadní části zahrady jsou túje stříhány do stěny široké jen zhruba 20 cm, aby působily vzdušně a částečně jimi procházelo světlo. Tím je zajištěno minimální sesychání, a tudíž i jen malé množství odpadu.

Zelená hradba z tújí zastřižených na šířku přibližně 20 cm vyčleňuje zahradu z okolí. Travní cesta se vlní celou zahradou.

Zelená hradba z tújí zastřižených na šířku přibližně 20 cm vyčleňuje zahradu z okolí. Travní cesta se vlní celou zahradou.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Spolu s dalšími dorůstajícími jedinci borovice Armandovy (Pinus armandii), černé (Pinus nigra), lesní (Pinus sylvestris), japonskými jedlovci různolistými (Tsuga diversifolia) a jednou kryptomerií (Cryptomeria japonica) vytvářejí zelenou clonu před sousedními domy a prudkým letním sluncem, které silně vysušuje pěstěný trávník.

Je libo pohodové sezení u borovice Armandovy (Pinus armandii) s vlasovými jehlicemi?

Je libo pohodové sezení u borovice Armandovy (Pinus armandii) s vlasovými jehlicemi?

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Zelené odstíny v zahradě občas naruší načervenalé listy japonských pierisů (Pieris japonica).

Zelené odstíny v zahradě občas naruší načervenalé listy japonských pierisů (Pieris japonica).

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Dalším bonusem je, že živý plot z jedné strany zjemní výhled na vzdálené kopce. Je jistě příjemnější pozorovat okolní krajinu přes vršky zeleně než třeba přes střechy blízkých domů a sloup vysokého napětí.

Nižší úrovně živého plotu pak tvoří nejčastěji stálezelené bobkovišně (Prunus laurocerasus), japonské brsleny (Euonymus japonicus), různé druhy šácholanu neboli magnólie (Magnolia) a pěnišníků – rododendronů (Rhododendron).

Travnatý povrch evokuje tekoucí vodu, kamenité plochy s dřevinami jsou ostrůvky v zeleném moři.

Travnatý povrch evokuje tekoucí vodu, kamenité plochy s dřevinami jsou ostrůvky v zeleném moři.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Mladým rododendronům se mezi kameny dobře daří.

Mladým rododendronům se mezi kameny dobře daří.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Levý a pravý směr

Při vstupu do zahrady návštěvníka symbolicky pozdraví vítací sloup, který obklopují všude přítomné lávové kameny a rododendrony s bobkovišněmi.

Od vítacího sloupu se můžeme vydat třemi směry: přímo do domu, vpravo či vlevo do zahrady přes lávové šlapáky a dál po travnaté cestě. Vlní se pozemkem jako proud říčky, symbolizuje tok energie.

Zelenou cestu ohraničují obruby z trávníkové přídlažby, která opticky splývá s říčními kamínky kačírku. Brání také trávě v přerůstání, usnadňuje její sekání a zároveň drží kamínky tam, kde mají své místo.

Na velkých kamenech vyniknou nejen dřeviny a trávy, ale také samorosty.

Na velkých kamenech vyniknou nejen dřeviny a trávy, ale také samorosty.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Vykročíme-li vlevo po směru hodinových ručiček, zaujmou nás solitéry rozmanitých druhů jehličnanů – borovice, smrky, modříny, některé již zajímavě tvarované, ale také pár listnatých stromů jako magnólie (Magnolia), jilm (Ulmus x hollandica ,Wredei‘) a převislé japonské třešně sakury (Prunus serrulata, Kanzan). Nabízejí několik odstínů zelené, od tmavé až po nazlátlé, jako v případě listnáče jilmu po několikatýdenním mírném sežehnutí jarními slunečními paprsky.

Za zmínku stojí okouzlující druh jírovce (koňského kaštanu) s výrazně vykrajovanými listy a borovice Armandova (Pinus Armandii) s vlasovými jehlicemi.

Zvláštně tvarované dřeviny jsou pro japonskou zahradu typické, jako zde ohnuté modříny s tvarovanými obláčky.

Zvláštně tvarované dřeviny jsou pro japonskou zahradu typické, jako zde ohnuté modříny s tvarovanými obláčky.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Vydáme-li se vpravo, čeká nás setkání s krásnou borovicí černou (Pinus nigra). Zatím svobodně roste a ve vánočním čase ji zdobí venkovní LED osvětlení, ovšem v plánu je již průběžné zaštipování a tvarování jednotlivých vrstev do tzv. obláčků, čeká ji také zakřivení do prostoru tvarováním dráty na bonsaje.

Cestou dál oživují kamenitý povrch ostrůvky různých odrůd vřesů obecných (Calluna vulgaris), azalek neopadavých a poloopadavých (Azalea japonica), neopadavé listnaté japonské pierisy (Pieris japonica) a čarověníky z kultivarů smrku sivého (Picea glauca).

Mezi balvany nebo přímo na nich ráda odpočívá kočka Nelča.

Mezi balvany nebo přímo na nich ráda odpočívá kočka Nelča.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Lávové kameny žlutých odstínů se za deště opticky rozsvítí. Na několika nejpohodlnějších z nich se ráda sluní zvířecí obyvatelka domu a zahrady – britská kočka Nelča.

Brána a meditace u vody

Oba směry se scházejí u brány tvarované dvěma smrky (Picea omorika a Picea abies) s extrémně štíhlou korunou a dlouhými jehlicemi. Zleva však ještě procházíme kolem kamenitého ostrůvku s menhiry, vysokou solitérní borovicí pinií (Pinus pinea) s typickou deštníkovitou korunou a modřínem s již tvarovanými obláčky.

Zprava se nabízí meditativní ostrůvek s Buddhou, bobkovišní, lískou tureckou (Corylus colurna), sekvojovcem (Sequoiadendron giganteum) a tisem (Taxus baccata).

V blízkosti živé brány je okrasné jezírko s koi kapry (Cyprinus carpio haematopterus) a se zlatými karasy (Carassius Auratus), lemované lávovými kameny, zdobnými dřevěnými samorosty kořenů stromů a s tradičními japonskými lampami.

V japonské zahradě nesmí chybět vodní živel, kameny a jehličnany.

V japonské zahradě nesmí chybět vodní živel, kameny a jehličnany.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Jezírko je průzračné díky naddimenzované filtraci. Vodu pohání čerpadlo na kamennou kaskádu, přes kterou se vrací malým vodopádem zpět do jezírka. Jezírko je dobré průběžně čistit od spadaných drobných nečistot a jednou týdně se odčerpává z filtrace kal. Nadměrnému růstu řas brání umístění jezírka v prostoru, který je drtivou většinu dne ve stínu.

Sluchu příjemné a duši prospěšné zurčení vody jezírka přitom slyšíme při posezení na venkovní terase a při otevřených dveřích dokonce až v obývacím pokoji.

Po lanku podél konstrukce terasy šplhá zimolez (Lonicera) a v květináčích na její horní konstrukci se daří jahodníkům (Fragaria vesca).

Terasa nabízí výhled do zadní části zahrady. Lemuje ji nízký porost mj. borovice kleče (Pinus mugo), rododendronů (Rhododendron hirsutum) a stálezelené bobkovišně (Prunus laurocerasus).

Terasa nabízí výhled do zadní části zahrady. Lemuje ji nízký porost mj. borovice kleče (Pinus mugo), rododendronů (Rhododendron hirsutum) a stálezelené bobkovišně (Prunus laurocerasus).

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Majitelé si s pokorou uvědomují, že ještě uplyne mnoho let, během kterých je ještě čeká spousta kreativní práce, než se jejich zahrada co nejvíce alespoň přiblíží skutečným japonským zahradám.