Ani na sebedokonalejším kousku země neporoste všechno, co si usmyslíme.

Dobrým vodítkem, jak najít tu správnou rostlinu pro nás, může být znalost o tom, odkud pochází, kde se přirozeně vyskytuje, kde byla vypěstovaná. Je to rozumnější řešení než nutit rostliny žít tam, kde to nedokážou.

S vodou na dosah

Bažiny a mokřady se tvoří v místech s vysokým sloupcem spodní vody a tam, kde půda nedokonale nebo jen pomalu prosakuje. Stejné prostředí najdeme u mělkých okrajů vodních ploch.

Prospívají zde: blatouch (Caltha palustris), bohyška (Hosta), čechrava (Astilbe), kejklířka (Mimulus), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), ostřice vyvýšená (Carex elata), pomněnka bahenní (Myosotis palustris), popelivka (Ligularia), vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata).

Ve slunečním žáru

Bez tepla a světla se rostliny neobejdou. Horší je, když se žár slunce soustřeďuje do písčité půdy, která je příliš lehká na to, aby udržela vláhu a živiny.

Přežijí zde druhy, jejichž tělo funguje jako rezervoár nebo je pokryto vrstvou vosku či chloupků chránící před nadměrným výparem.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Prospívají zde: divizna (Verbascum), hadinec (Echium), juka (Yucca), kohoutek věncový (Lychnis coronaria), len, mák, perovskie (Perovskia), pryšec myrtovitý (Euphorbia myrsinites), rozchodníkovec (Hylotelephium), turan Karvinského (Erigeron karvinskianus).

Slunomilcům sluší podklad z říčních oblázků. Navozuje středomořskou atmosféru, navíc zpomaluje vypařování vody z půdy.

Na větrné hůrce

V exponované zahradě uprostřed pole, na střeše, na balkóně nebo mezi dvěma budovami zeleni díky dobré cirkulaci vzduchu málokdy hrozí houbové choroby, zato rostliny často trpí dehydratací.

Pro tato stanoviště jsou nejlépe uzpůsobené rostliny s kožovitými, voskovanými, huňatými či drobnými a tenkými listy. S nápory větru se snáze vyrovnávají druhy pružné a poddajné.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Prospívají zde: bělotrn (Echinops), čistec (Stachys byzantina), chrpa horská (Centaurea montana), mavuň (Centranthus ruber), okrasné trávy, pelyněk (Artemisia), řebříček (Achillea), šalvěj (Salvia), šanta (Nepeta), vřesy a vřesovce.

Citlivější rostliny mají větší šanci k přežití, když je vysadíme před robustnější jedince.

U severní stěny

Podél zdí a domovních stěn orientovaných na sever čelí rostliny stínu, chladu a vlhku současně. Úspěšní budeme prakticky vždy s hajničkami a jinými lesními divoženkami, kvetoucími časně zjara.

Později je střídají trvalky, kterým absence paprsků dovoluje rozvinout okázalé, pěkně tvarované lupeny.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Prospívají zde: bergenie (Bergenia), čemeřice (Helleborus), darmera štítnatá (Darmera peltata), jaterník (Hepatica), kapradí, konvalinka vonná (Convallaria majalis), orlíček (Aquilegia), plicník (Pulmonaria), pomněnkovec (Brunnera macrophylla), rodgerzie (Rodgersia).

Bíle natřená stěna odráží do záhonu více světla a snižuje chuť zlatých či panašovaných odrůd vracet se kvůli temnu k původní zelené barvě.

V suchém stínu

Stromy znesnadňují okolní vegetaci přístup světla a deště a ochuzují ji o živiny. Problémem jsou i vysoké zdi vrhající dešťový stín. Tyto podmínky snášejí rostliny s malými, měkkými listy a také půdopokryvné, které nastřádají pod hustým kobercem potřebnou vláhu.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Prospívají zde: brambořík (Cyclamen hederifolium), kakost (Geranium), kontryhel (Alchemilla), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), mochnička (Waldsteinia), náprstník (Digitalis), paznehtník měkký (Acanthus mollis), pitulník (Lamium galeobdolon), škornice (Epimedium), zběhovec (Ajuga reptans).

V místech pod stromy necháme ležet opadané listí. Žížaly jej promění v půdní kondicionér schopný vázat více vláhy.