Ostropestřec (Silybum marianum), jehož domovinou je jižní Evropa, severní Afrika a západní Asie, si se žádnou jinou léčivkou nespletete. Jde o statný bodlák, který dorůstá až do výšky metr a půl. Díky typické bílé kresbě vypadají jeho listy jako mramorované. Původ tohoto zbarvení provází pověst, která říká, že když Panna Maria utíkala s Ježíškem před králem Herodem přes poušť, po cestě ho krmila a kapka mateřského mléka dopadla na bodlák u jejích nohou. Proto se také můžete setkat s lidovými názvy této rostliny jako Kristova koruna, kardus mariánský, stříbrný bodlák nebo strakáč, bílý trn, ostrolist, podstřel či volčec.

Jak účinkuje?

Ostropestřec chrání a regeneruje jaterní tkáň, a proto se používá například při léčbě virové hepatitidy nebo cirhózy jater. Správná funkce tohoto orgánu vede k poklesu vysokého krevního tlaku, proto se ostropestřec používá i jako prostředek pro jeho snížení. Je vhodný také pro celkovou detoxikaci organismu, dokáže významně pomoci i při otravách drogami, alkoholem nebo houbami. Látka silymarin, která se z něj získává, je dokonce natolik silná, že se podává nitrožilně při otravě smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou, kdy bez léčení hrozí smrt.

Ostropestřec rovněž zvyšuje produkci žluči a usnadňuje trávení, odstraňuje nadýmání i pocit plnosti. Významně posiluje imunitní systém, a proto se doporučuje jako podpůrná léčba při chemoterapiích. Bylinu lze ale používat i zevně, třeba při léčbě bércových vředů, křečových žil a hemoroidů. Při přípravě je třeba dodržovat jednu zásadu – semena se musí vždy roztlouci, jinak se výrazně snižuje jejich účinek. Z léčivých látek obsahuje kromě již zmiňovaného flavonoidu silymarinu také slizové látky, bílkoviny, hořčiny a mastný olej.

Pěstovat se dá i na zahradě

Ostropestřec se dá dobře pěstovat jako letnička, někdy vydrží i do dalšího roku. Vysévá se na přelomu března a dubna do hluboce propracované půdy. Jde o statnou rostlinu, proto potřebuje hodně místa – rozestup mezi řádky by měl být minimálně půl metru, mezi rostlinami v řádku třicet centimetrů. Co do podmínek není nijak náročný, roste i na jinak těžko využitelných jílovitých půdách, ve volné přírodě ho najdete v teplejších oblastech na rumištích nebo na podobných nehostinných místech. Nebude se mu ale dařit na místech s kyselým pH, potřebuje zásadité prostředí. Pozor! Produkuje velké množství semen, a může tedy zaplevelit celý pozemek, pokud honecháte vysemenit.

Pozor na ostny!

Jak se ostropestřec dobře pěstuje, o to hůře se sklízí – hlavně kvůli ostrým ostnům, a proto potřebujete silné kožené rukavice. Někdo také radí po odstřihnutí stvolů nůžkami hned odstranit i ostny, což je sice časově náročné, ale usnadní to pozdější manipulaci. Sklizeň semen je také třeba dobře načasovat, aby ze zákrovů samovolně nevypadala. Že je ta správná doba – zpravidla to bývá koncem srpna a v září –, poznáte podle toho, že se objeví první chomáčky bílého chmýří. Odstřižená plodenství se dosoušejí na plachtě.

Při získávání semen také můžete postupovat dvojím způsobem: buď plodenství rozstřihnete zahradnickými nůžkami a semena vymnete, nebo je dáte do kbelíku a kolmými údery násadou, polínkem nebo jiným vhodným nástrojem ho rozbijete a semínka se uvolní sama. Pokud sklízíte větší množství rostlin, je tento způsob vhodnější. Semena – lesklé červenohnědé nažky – je třeba ještě dosušit v tenké vrstvě a vyčistit od chmýří a nejrůznějších zbytků. S tím vám pomůže mírný vánek, ale mnohem jednodušší je sáhnout po obyčejném fénu, který všechny nečistoty vyfouká. Semena skladujte ve skleněných lahvích celá a nemletá. Rozdrťte je těsně předtím, než si z nich budete vařit čaj. Jinak vám rychle žluknou a změní se jejich léčebné vlastnosti.

www.floranazahrade.cz