Lovecké trofeje na hospodářských budovách prozrazují, že pánem domu je myslivec. Saša Kousal se zelenému povolání věnuje přes třicet let a, jak sám říká, bydlení u lesa patří nejen k jeho práci, ale i k životu.

„Stačí hodinka mezi stromy a je vám tak dobře, jako po týdnu stráveném v lázních.“

Vidět a nebýt viděn

Uklidňující je také pohled na Sašovu krásnou zahradu. Ploše s rozlohou 3000 m2 dominují vysokánské smrky a k hájence s pískovcovým obložením jsou těsně přimknuté voňavé borovice. Ty pamatují dobu, kdy pozemek připomínal spíš prales.

Na hnědavém pozadí probouzejícího se lesa vyniká pestrá borka vrb, svíd, ale i jemné nuance jehličí.

Na hnědavém pozadí probouzejícího se lesa vyniká pestrá borka vrb, svíd, ale i jemné nuance jehličí.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

„Divočinu mám rád,“ svěřuje se vášnivý cestovatel, jehož srdce si podmanila panenská příroda Sibiře a Kuby.

„Na druhou stranu v zahradě preferuji pořádek.“ To potvrzuje hladce stříhaný trávník bez plevele, úhledná skupinová výsadba v čele s kuželovitými smrky (Picea glauca) Conica či pěstěné košaté stromy, které dokonale vtahují dům do zalesněné krajiny a jeho obyvatelům dopřávají nerušené soukromí.

Smrk sivý (Picea glauca) Conica roste hlemýždím tempem, ale pro výsadbu s přitažlivým tvarovým efektem je jak dělaný.

Smrk sivý (Picea glauca) Conica roste hlemýždím tempem, ale pro výsadbu s přitažlivým tvarovým efektem je jako dělaný.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Zatímco ořešáku či lípě bylo dovoleno rozvinout větve do nejvyšších pater, hrušni, modřínu a jalovcům Saša shazuje koruny, aby nepřekážely ve výhledu. Ze zastřešené terasy je vidět na mohylu Míru i na vzdálené Pavlovské vrchy.

Barevná vzpruha

Podél příjezdové cesty k hájence vykukují ze země sněženky a zlatohlavé podběly. Za vraty se s barevnými kvítky nesetkáte, ale smutně zahrada nevyhlíží ani náhodou. Jak by mohla, když v ní rostou vrby a svídy, jejichž větve osvícené březnovým sluníčkem šlehají mezi smaragdovým jehličím jako ohnivé jazyky.

Třešňově rudé pruty svídy bílé (Cornus alba) Sibirica jsou jednoznačně nejhezčí bez listů. Trčí vzpřímeně až do výšky 3 m a soběstačnému keři tak propůjčují strohý tvar.
Sympaticky pocuchaným vzhledem okouzluje trojice vrb s měďnatě žlutými výhony (Salix x sepulcralis) Erythroflexuosa.

Měděnou barvu křivolakých výhonů vrby náhrobní (Salix x sepulcralis) Erythroflexuosa zvýrazňuje ranní slunce.

Měděnou barvu křivolakých výhonů vrby náhrobní (Salix x sepulcralis) Erythroflexuosa zvýrazňuje ranní slunce.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Saša vrby pěstuje na plném slunci jak ve stromové, tak i keřové formě a každé tři čtyři roky je před vyrašením listů spolu se svídami hluboce seřezává, aby si udržely syté zbarvení.

Veselo jako na farmě

Kromě psí slečny Vilmy se ze Sašovy laskavé péče těší stádo kamerunských ovcí, vesele pobíhající na přilehlých pastvinách.

Kromě včel se Saša věnuje chovu kamerunských ovcí. Ty jsou pověstné svou soběstačností a společenskou povahou.

Kromě včel se Saša věnuje chovu kamerunských ovcí. Ty jsou pověstné svou soběstačností a společenskou povahou.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

„Je to nenáročné plemeno, tyhle ovce nemusíte stříhat. Stačí jen nosit vodu a v zimě jim přilepšit senem.“ Pochutnávají si i na větvích modřínu, smrku a borovice ze živého plotu.

Fenka Vilma je pro myslivce Sašu dlouholetým parťákem a v prostorné zahradě může pobíhat, jak se jí zlíbí.

Fenka Vilma je pro myslivce Sašu dlouholetým parťákem a v prostorné zahradě může pobíhat, jak se jí zlíbí.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

„I to je důvod, proč ho tvaruju v zimě. V létě mají dost trávy, jehličí by si nevšimly,“ vysvětluje myslivec, zatímco plní kbelík ovsem. To byste nevěřili, jakou rychlostí přiběhl stošedesátikilový Chrochtík! Sotva mu ovce stačily!

Stošedesátikilový Chrochtík přiběhl hned, jak zaslechl chrastění ovsa – jeho oblíbené pochoutky.

Stošedesátikilový Chrochtík přiběhl hned, jak zaslechl chrastění ovsa – jeho oblíbené pochoutky.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Na kraji lesa stojí řada barevných včelích úlů, a jak se včely probouzejí a vydávají na krátké prolety, je kolem nich pořádně rušno. Než Saša vytočí první letošní med, dokončil by rád rybník pro kachny. I díky tomu bude u hájenky vždycky veselo a živo, jak se koneckonců na myslivcovu zahradu sluší a patří.