Na rodinné ekofarmě Hranáč se hranice mezi užitkovou a okrasnou částí stírají a všechno, co tu roste a žije, splývá v jeden harmonický celek.

Ztuhlá hladina jezírka láká k bruslení a zahradní lehátko zase k oddechu za šumu lesa a uschlých trav. Škoda, že mráz proniká až do kostí.

Ztuhlá hladina jezírka láká k bruslení a zahradní lehátko zase k oddechu za šumu lesa a uschlých trav. Škoda, že mráz proniká až do kostí.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

V sousedství ovocného sadu, záhonů se zeleninou a bylinkami, ale také u výběhu pro slepice tak můžete vidět malebná zákoutí, ať už upravená zahradní architektkou, nebo divoká, jak je stvořila příroda.

Pehalovi ctí zodpovědný přístup k přírodě. Proto je u nich daňkům a také ostatní zvěři, kterou chovají, moc dobře.

Pehalovi ctí zodpovědný přístup k přírodě. Proto je u nich daňkům a také ostatní zvěři, kterou chovají, moc dobře.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Přístupová cesta k farmě, skoro dvě stě metrů dlouhá, vám dává pocit, jako byste se procházeli královskou oborou plnou dojmů a života. Stačí odbočit z klikaté silnice vedoucí z Nemojan do Pístovic, kousek za rybníkem jménem Chobot.

Útěk z města

Drnčení telefonů, nesčetné schůzky s klienty, ruch městských ulic a čas promarněný v dopravních kolonách. Hektický styl života realitní makléřky zažehl v Jarmile touhu po klidu, po tichu a čerstvém vzduchu, takovém, kvůli jakému lidé z města utíkají na venkov.

Když na ni před dvanácti lety v rámci pracovních povinností vykoukl z počítače inzerát s domem na samotě u lesa v Nemojanech, sbalila kufry a zamávala Brnu na rozloučenou.

Ve správně založené zahradě má být vyvážený poměr mezi opadavými a stálezelenými rostlinami.

Ve správně založené zahradě má být vyvážený poměr mezi opadavými a stálezelenými rostlinami.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

„Samotnou mě překvapilo, jak snadno se mi velkoměsto opouštělo a jak rychle jsem si na jiný rytmus zvykla,“ vypráví majitelka.

Zimní slunce rozzářilo jemné chloupky na poupatech magnólie. Na jaře se bude na co těšit.

Zimní slunce rozzářilo jemné chloupky na poupatech magnólie. Na jaře se bude na co těšit.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Zahrada pro radost

O dva roky později, již s pomocí svého současného manžela Zdeňka, se Jarmilin sen o poklidném venkovském životě proměnil ve skutečnost. Úpravy nemovitosti pokračují dodnes, ale interiéry nabízejí komfortní bydlení.

Dům obklopuje rozlehlá, z velké části travnatá okrasná zahrada, ve které můžete odpočívat na lavičkách, a dokonce i na starodávné koňské bryčce.

Je libo kávu na koňské bryčce? Nádherná dekorace zkrášluje odkvetlý záhon, ale její poslední zastávka to prý není.

Je libo kávu na koňské bryčce? Nádherná dekorace zkrášluje odkvetlý záhon, ale její poslední zastávka to prý není.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

„Tak okrasná, jak to jen čas dovolí,“ dodává Jarmila. „Bujné trvalkové záhony tady nenajdete, spíš jsme volili takové druhy rostlin, které jsou tím krásnější, čím méně se o ně zajímáte,“ směje se.

Nad bílým popraškem září stříbřitě šedá poupata magnólií, smaragdové listy bambusů, strakatých brslenů, smrčků a zeravů vypínajících se v řadě skoro až k nebi. Nikdo je nezkracuje, maskují totiž sloup elektrického vedení.

Mezi včelími úly volně pobíhají slepice. Nejspíš je přilákala zelená tráva, kterou sluníčko vytáhlo ze sněhové duchny.

Mezi včelími úly volně pobíhají slepice. Nejspíš je přilákala zelená tráva, kterou sluníčko vytáhlo ze sněhové duchny.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Mrazem zrůžovělé listy bergénií i červené kuličky neopadavých skalníků vyostřují kontrast mezi stálezelenou vegetací a uschlými travními trsy ozdobnic, které vydechly naposledy už před časem a teď ve větru splašeně povlávají načechranými latami, jako by nechtěly, aby se na ně zapomnělo. V hustém chumlu lemují část koupacího přírodního jezírka.

K útulnosti místa přispívají zahradní lavičky. Smrkový živý plot vyznačuje hranice mezi zahradou a lesním porostem.

K útulnosti místa přispívají zahradní lavičky. Smrkový živý plot vyznačuje hranice mezi zahradou a lesním porostem.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

„Koupeme se v něm od jara do podzimu, a když zamrzne, vytáhneme brusle,“ prozrazuje Jarmila. Na kámen ztuhlé jezírko přiléhá k terase u domu, odkud se otevírá výhled téměř na celý pozemek roubený lesním porostem a z jedné strany ovlažovaný zdejším potokem Rakovcem.

Vidět je odtud také rozlehlá zabělená pláň – louka, která načala další kapitolu v životě manželů Pehalových.

Farmaření na plný úvazek

„To ta louka nás přivedla na myšlenku založit chov daňčí zvěře. Pozemek jsme si pronajali a už v roce 2009 jsme chovali jedenáct daňků. Loni jsme se zastavili na čísle šedesát dva.“

Ptáte se, čím se daněk liší od jelena? Zdeněk popisuje, že daněk evropský nosí načervenalou srst se světlými skvrnami. Na první pohled ho prý poznáte podle lopatovitých parohů, kterými dosahuje výšky dospělého muže (asi 180 cm), což je přibližně o půl metru méně než u našeho jelena lesního.

„Zajímavé je, že na rozdíl od ostatní spárkaté zvěře si můžete pohladit narozená mláďata, aniž by o ně samice – daněla – ztratila zájem. Z toho má pochopitelně největší potěšení náš sedmiletý synek Adam. Zjistili jsme také, že daněly přes den odkládají své potomky do daňčí školky, kde se o ně stará jedna až dvě samice, a vyzvedávají si je až k večeru.“

Nášlapné kameny spolu s vodními rostlinami, které mráz uvěznil do svých pout, dávají zimní zahradě poutavou strukturu.

Nášlapné kameny spolu s vodními rostlinami, které mráz uvěznil do svých pout, dávají zimní zahradě poutavou strukturu.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Zatímco plaší daňci odbíhají ke korytu s ovsem, ozývá se za včelími úly kvokání a kejhání, chvílemi přerušované vzrušeným štěkotem psích hlídačů. I když mrzne, až praští, na farmě je pořád živo a veselo. Ovšem idylické farmaření s lesem za zády si vybírá i svou daň. To když se objeví nezvaní a hladoví záškodníci, jako jsou lišky, jestřábi nebo třeba divoká prasata, srnky či zajíci.

Občas sem zavítá i zdejší dřevorubec bobr, který má údajně talent kácet kmeny tak, aby padaly přímo na plot v daňčím výběhu. Navzdory leckdy krutým přírodním zákonům se Jarmila se Zdeňkem těší ze své práce a plodů, které jim přináší.