Jen málokdo má dnes dostatek volného času, aby si mohl dovolit vzorně zpracovávat dříví na topení průběžně. Většinou to dopadne tak, že se na poslední chvíli dostane ke slovu sekera a kalač. Výsledkem jsou pak často bolavá záda, končetiny, zvýšený krevní tlak, spoustu a spoustu ztraceného času a nanejvýš trocha naštípaného dřeva…

Naštěstí to jde i jinak. Štípačky dřeva jsou uživatelsky příjemné, bezpečné a především až pětkrát rychlejší než sebezdatnější pracant se sekerou. Za jediné odpoledne je tak možné zpracovat zásobu na celou topnou sezonu. Kromě toho je snadná práce s robustními stroji, doprovázená charakteristickým praskotem a vůní dřeva, silně návyková.

„V současné nabídce najdete vertikální a horizontální varianty štípaček. Před volbou mezi těmito dvěma možnostmi bychom si měli dobře zvážit, kolik dřeva budeme během roku pravidelně zpracovávat, kde tak budeme činit a jaké máme možnosti uskladnění,“ říká odborník na štípačky Aleš Mostecký.

Horizontální štípačky disponují tlakem kolem 5 tun, což je dostatečná hodnota pro uživatele, kteří si dřevem přitápějí jako sekundárním zdrojem tepla. Výhodu zde představuje velice snadná obsluha, nižší hmotnost a menší rozměry, takže s uskladněním není žádný problém. S těmito stroji lze většinou štípat polena o délce kolem půl metru.

S horizontální štípačkou se skvěle manipuluje.

FOTO: PowerLog

Vertikální štípačky jsou určeny pro zpracovávání většího objemu dřeva. Pro použití v běžných domácích podmínkách se většinou setkáte s modely, které jsou schopny vyvinout tlak 6, 8 a 10 tun. „Šestitunka“ rozštípne polena o délce 20 až 104 cm, „desetitunka“ začíná také na 20 cm a nezastaví se ani před kládami 140 cm dlouhými. Narazit samozřejmě můžete i na daleko výkonnější stroje, které se ale pro domácí účely příliš nehodí a které primárně využijí především profesionálové ze sféry lesního hospodářství, těžby atd.

Hodnota štípacího tlaku je důležitá, nicméně při výběru konkrétního modelu byste měli dbát i na jiné, neméně důležité ukazatele, jako je například kvalita použitých materiálů a zpracování, technická řešení, schopnost mobility, bezpečnost nebo celkový komfort při práci. Samozřejmostí by měla být robustní celokovová konstrukce, funkční kolečka pro případné přesuny, obouruční úchop, polohovací pracovní stůl, jenž umožňuje štípat polena v širokém rozpětí délky, nebo variabilní štípací klín, který dává na výběr, zda polena půlit, nebo rovnou čtvrtit. V případě strojů se schopností tlaku 8 a více tun je žádoucí elektrický motor s třemi fázemi, který daleko méně zatěžuje elektrickou síť.

 

Práce se dřevem může být díky štípačkám velká zábava.

FOTO: Archiv

V současné době je o štípačky obrovský zájem. Je to logické – dřevo vždy bylo, je a s největší pravděpodobností i bude nejlacinějším ekologickým tuhým palivem a oproti plynu či elektřině představuje velké úspory. Štípačky jsou právě tou cestou, jak spořit v podobě topení dřevem a jak se zbavit dřiny a časových ztrát při přípravě zásob na topnou sezonu. Štípačky si zkrátka lidé pořizují pro ulehčení práce a úsporu peněz. Proto doporučujeme vybírat u prověřených prodejců, kde nehrozí problémy s kvalitou a spolehlivostí. Vodítkem při výběru konkrétního stroje by měly být také garanční záruky a servisní možnosti.