Zákoutí k odpočinku vzniklo teprve před dvěma roky. Prioritou bylo vysázet dřeviny, nenáročné a přitom zajímavé, už větší nebo rychle rostoucí, aby se nová část co nejdříve zapojila do zbytku zahrady.

Jaro

Jaro

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Jarním klenotem je senzační roubovaná odrůda sakury (Prunus serrulata) Kiku-shidare-zakura, jejíž plné, něžně růžové květy dokážou místo probarvit bez další pomoci. V květnu štafetu přebírá mladý, asi 3 m vysoký hloh obecný (Crataegus laevigata) Paul’s Scarlet se svazečky drobných, plných, tmavě růžových kvítků.

Dubnové sluníčko už prohřeje vzduch, takže se dá pohodlně sedět na dřevěné rustikální židli. Její veselou červenou barvu později kopírují tulipány pěstované v nádobách. Dopolední paprsky se opírají do bílé fasády, která do prostoru odráží spoustu světla a nechává dokonale vyniknout rostlinám i kačírku na zemi. V hnízdních budkách upevněných pod přesahem střechy se zabydleli vrabci a sýkorky.

Léto

Léto

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Už od časného léta se kout s posezením stává skutečnou oázou v zeleni. Kov oblouku upozorňujícím na vstup skrývají dlouhé zpeřené listy ovíjivé vistárie (Wisteria). Tato oblíbená popínavka roste velmi rychle, na průchozích místech je zapotřebí nové výhony pravidelně vyštipovat.

Hnědá půda záhonu oddělujícího odpočinkovou část od cesty zmizela pod keříky mochny křovité (Potentilla fruticosa). Přizpůsobivé mochny v březnu prořežeme a asi o třetinu sestřihneme, jinak brzy zestárnou a ztratí kompaktní a hustý vzhled.

Trošku tím ale oddálíme nástup citronově žlutých květů. Vedle ale už nakvétají modré chrpy (Centaurea montana) a vysoké fialové kakosty (Geranium magnificum). Převahu zelených rostlin jemně, ale efektně zpestřují purpurové listy javoru mléče (Acer platanoides) Crimson King a trnitého dřišťálu (Berberis thunbergii) Atropurpurea Nana rostoucího poblíž krmítka pro ptáky.

Podzim

Podzim

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Když se ochladí a začne stoupat vzdušná vlhkost, podstupuje zákoutí další fascinující proměnu. Tentokrát se všechny opadavé listnaté dřeviny vybarvují do teplých odstínů.

Javor získal zrzavý odstín, asi 60 cm vysoký dřišťál září červeně, mochny, teprve nedávno odkvetlé, jsou medově zlaté. Do stejné barvy se v listopadu převléknou i vistáriehloh. Žlutá a oranžová s červenou se postupně vystřídají na zoubkatých listech převislé sakury.

Ladění této roční doby umocňují béžové tóny kačírku, který navíc svou drobnou velikostí účinně vyvažuje čím dál tím zřetelnější bordury a zídky vystavěné z těžkých dílů šedivé žuly.

Zima

Zima

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Listy opadaly a zahradu pokryl třpytivý sníh. Ani v průběhu zimy nevypadá zákoutí nudně. Pohled na něj rámují dlouhé větve sakur vyvedené do oblouku (1), který tvarem kopíruje kovový oblouk s holými výhony vistárie. Tvarovou bohatost předvádějí dominantní neopadavé jehličnany.

Elegantní silueta s rozkladitými větvemi patří cedru atlaskému (Cedrus atlantica) (3), kterému se na chráněném místě před domovní zdí dobře daří. S kuželem pomalu rostoucího smrku (Picea glauca var. albertiana) Conica pěkně kontrastuje kulovitá varieta zeravu západního (Thuja occidentalis) Hetz Midget.

Pro jalovec skalní (Juniperus scopulorum) Skyrocket (6) s modrozelenými šupinovitými listy je zase typický štíhlý tužkovitý vzrůst. Uschlé trávy (4) a obnažené výhony javoru (5), hlohu amochen (9) jsou pro přitažlivou zimní scenerii stejně tak důležité jako stálezelené rostliny. Díky nim zákoutí působí vzdušně, ale ne prázdně.

Vítanými prvky zajišťujícími členitost prostoru jsou také zídky (8) a obruby (10), jejichž ostré kontury pod bílým popraškem získaly jemnější výraz. Tam, kde stál zahradní nábytek, vedou sněhem stopy ke krmítku (7), které je pro hladové ptáčky zásobováno slunečnicovými semínky. Vyčištěné dřevěné budky (2) dál zdobí fasádu a opeřencům poskytují skrýš před mrazem.